Recenze: BLAZE BAYLEY – Circle of Stone /2024/ Blaze Bayley Recordings

Na Blazeho alba je absolutní spoleh. Doteď jsem nemusel, a že už těch desek má tento sympaťák a metalový srdcař na kontě, konstatovat, že se něco z jeho bohaté diskografie (pokud dobře počítám, „Circle of Stone“ je jedenáctou Blazeho deskou) nepovedlo. Sice je formální a obsahová kvalita vyvážena očekávatelností (neplést s šablonovitostí a prázdnotou) toho, co se na vás z bedýnek vyvalí, ale rozhodně to neznamená ztrátu bodů.

„Circle of Stone“ obsahuje typickou Blazeho melodiku, typické napětí a je stejně jako alba předchozí sympaticky těžkopádné. „Těžký spodek“ je věc, kterou mám na heavy metalu velmi rád možná víc, než instrumentální dokonalost a do sterility dovedená produkce. Jen mi připadá, že tentokrát přibylo více dravosti a celkově se více tlačí na pilu. Album je jako celek působí velmi čerstvě až provětraně, což mi u předchůdce „War Within Me“ přece jen trochu scházelo. Skladby mi dost splývaly jedna do druhé a dlouho trvalo, než jsem se v něm začal orientovat. To u „Circle of Stone“ neplatí. Ačkoliv se v zásadě jedná o shodné ingredience a změn je jako šafránu, jedná se na každý pád o barevnější a chytlavější materiál. Pokud bych měl vůbec mluvit o nějakých odlišnostech, bude to výraznější hrad rockový odér a volnější forma skladeb, vytvářející dostatek prostoru pro širší spektrum nálad.

Skvělý start obstarává „Mind Reader“, šlapavá hitovka s výrazný refrénem. Hard rocková stopa se albem proplétá jako mrštná užovka a je to velmi znát už na začátku. Hutná riffovačka „Tears in Rain“, spoutaná dohromady výbušnými sóly a melodickými vyhrávkami, aspiruje na albový hit společně s úvodním songem. „Rage“, uvozená baladickou pasáží, vybuchne napěchovaná emocemi v nabroušené heavy části. Šlapavá „Year Beyond This Year“ doplňuje tutové hitovky na trojlístek a bude se pokračovat. Natlakované kytary, vypjatý zpěv a energií sršící sólování, co si od heavy metalu přát víc? Snad jen ještě více takových skladeb, protože se to má jak chlebem naším vezdejším – nemá šanci se přejíst. Krasojízda pokračuje – „Ghost in the Bottle“ je vlastně jedno z nejzákladnějších heavy klišé, jaké si jde vůbec představit. Jenomže…a v tom je ten vtip – má to takovou energii a nápaditost, že si s šablonou vůbec nemusíme lámat hlavu. Balada „The Broken Man“ zklidní vášně a usazuje běh věcí opět na povrch zemský. Žádné laciné romanťárny a cukrová vata, civilní pojetí skladbě skvěle padne.  Emotivní titulní skladba „Circle of Stone“ opět více roztahuje epická křídla, tři minuty a kousek na to není příliš času, nicméně aby se pořádně rozkošatěla. „Absence“ stojí na ostrém riffu, šikovně doplněným chytlavou melodikou, hitová paráda neúnavně pokračuje dál. „A Day of Reckoning“ mění atmosféru až téměř do heroické nálady. Výsledkem je pecka se vším všudy, přitom se Blaze, jak je ostatně jeho zvykem, vyhýbá laciným pózám a siláckým gestům. „The Path of the Righteous Man“ vychází z té nejčistší heavy metalové klasiky, parádní nosný riff ve spojení se strhující energií a houpavým refrénem funguje jako vitamínová injekce přímo do … (víte, do čeho). Lehoučká, houslemi vyšperkovaná akustická balada „Until We Meet Again“ obstarává příjemnou tečku za metalovým hodokvasem, jaký umí jen a pouze Blaze.

Jízda úspěšně pokračuje, než dojedeme k další zastávce, máme o zábavu postaráno.

Medyed

blazebayley.net/

facebook.com/officialblazebayley/

instagram.com/blazebayley/