Recenze: BLAMAGE -D!cktator /2021/ vlastní vydání
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý…
ne, nechci si tropit z Budějic prču, jen k nim mám osobní vztah, pět let studií a s tímto městem spojenou významnou životní etapu prostě nelze vymazat a hezky se vzpomíná. BLAMAGE jsou z Budějic, nicméně když vznikli, byl jsem už devět let zpět na Vysočině a honil po polích brebery škodlivé. Pokud dobře počítám správně, „D!cktator“ je jejich již šestým albem a mou první srážkou s BLAMAGE. Z logiky věci jsem věděl kulový, co mě čeká a tato značně opožděná srážka má snad právě proto řádné grády.
„D!cktator“ je moderní metalový mainstream, to bez diskuze. Rovněž není tajemstvím, že já jej příliš euforicky nežeru a má to u mě jaksi složitější více, než by si zasloužil. Funguje u mě spolehlivá brzda, jakmile tu kterou kapelu začnou „vzývat davy“, mám pocit, že mi široké konzumní masy „ukradly“ můj objev. Pak nastává problém a já těžce nesu, že si můj někdejší objev začíná adorovat každý, kdo má do prdele díru…tolik pár slov o mých komplexech a věnujme se tomu, o čem by to mělo být, a to o čem ten „D!cktator“ je. BLAMAGE prominou mou předpojatost, ale nečekal jsem zázrak a bych narychtován na provinční šraml. Víc jsem se seknout nemohl, páč BLAMAGE jsou mému prvotnímu předpokladu maximálně vzdáleni. První, co mě nekompromisně vpravilo do reality, je vpravdě luxusní zvuk. Křišťálově čistota produkce, hutné kytary a přesná rytmika, vše perfektně vyvážené a slyšitelné, po technické stránce nemá „D!cktator“ slabin - zkušenost a instrumentální jistota je znát z každého hrábnutí do strun a úderu do bicích. Ani mi nevadí, že se budu muset obejít bez srovnání s předchozími nahrávkami, „D!cktator“ mě zvládá pohltit velmi rychle a tudíž srovnávací odstavec bude chybět, myslím, že to nikomu zvlášť vadit nebude. Stálo by to nějaký ten čas navíc a já se nechci příliš zdržovat samostudiem zvláště když je už teď o čem psát.
Technickou stránku sbalenou do kuličky alba bychom měli, teď teda o těch písničkách, abyste věděli, zdali jsou pěkný…prdelky stranou, „D!cktator“ není žádná druhořadá šmucka. Tomuhle diktátorovi jsou stylové škatulky těsné jako zvukotěsná místnost blázince pro šíleného a zároveň geniálního vynálezce, kterého uvrhly do žaláře léčebny pletichy vědeckotechnických kontrarevolucionářů. „D!cktator“ je všechno ostatní, jen ne prázdná slupka bez obsahu. BLAMAGE proplouvají styly natolik nenuceně a s takovou zručností, že jsem překvapen a několikrát mi zůstala huba dokořán. Vzhledem k tomu, jak kriticky se stavím právě k albům tohoto druhu, se sám sobě divím, jak snadno si mě BLAMAGE omotali kolem prstu. Nejsem utaven ani tak z formy, jako ze způsobu, jakým profláklou formu v mnoha podobách BLAMAGE uchopili a přemleli ji na prášek podle svých představ. Každý z jedenácti kousků funguje bez problémů samostatně i v rámci celku. Každá skladba je o něčem jiném, disponuje svou vlastní atmosférou a rozdílným poměrem stylových vlivů. Co je všem skladbám společné bez rozdílu, to je koňská dávka strhující energie a neméně tak povedených melodií. Melodika často bývá hlavním lákadlem ale také základním kamenem úrazu u řady alb kapel požívajících o několik řádů většího věhlasu ve stylu melodie z povinnosti. „D!cktator“ má nepochybný potenciál nakopat sedací partie mnoha zvučným jménům, textům v rodném jazyce navzdory. Tohle je jedno z alb, u kterých nemám důvod řešit téma trendové otázky, síla obsahu „D!cktatora“ tyhle úvahy posílá do příslušných míst.
Medyed
Komentáře