Recenze: BLACK PYRAMID – Black Pyramid /2021/ reedice vinyl Labyrinth Of Thoughts Records

Tohle album už je sice trochu retro, původně vyšlo tuším v roce 2009, nicméně zkraje roku tohoto vyšlo znovu jako vinylová reedice s jedním bonusem navíc. Amíci BLACK PYRAMID  jsou vlastně takové retro sami o sobě. Stoner rock s jasnou stopou syrového hard a blues rocku první poloviny sedmdesátých let k tomuto tvrzení jasně svádí. Vůbec se nepovažuji za experta na stoner rock, ovšem tohle album mě začalo bavit na žánr nehledě. Je to samozřejmě posazením alba do sedmdesátek a jeho syrovostí, ale dalším návnadou je hutný, hlasitý a zkorodovaný zvuk ruku v ruce s živelnou energií, které „Black Pyramid“ obsahuje množství více než značné.

Mluvím tady o stoner rocku, což je pro mě taková drobet umělá kategorie, kterou lze považovat za prapůvodní doom metal, resp. jeden ze základních kamenů klasického metalu. Kdo chce co, vybere si a vždy to bude správně. BLACK PYRAMID k uhrančivé syrovosti, jak už zaznělo v úvodu, přidávají mohutný a nečesaný zvuk, který k jejich stylu bezvadně padne, samovolně svádí k úkonu „volume na max“. Z alba tryská ukrutná síla, a je jedno, zdali se zrovna skladby ztěžka odvalují nebo lehce klušou ve středním rytmu. BLACK PYRAMID se totiž neomezují pouze na doom metalový „funébrmarš“, ale často se dokáží sympaticky rozjet, pohromadě s tou masivní zvukovou kulisou to je pro mou osobu velmi přitažlivá záležitost. Poutavý celek dotahují do finální podoby jednoduché, přesto nápaditě vymyšlené a vysoce energetické riffy a povedená sóla. Vokál se nikam do vypjatých poloh nešplhá – jeho barva a posazení přesně sedí do kompozice skladeb naprosto bezchybně. Desítka skladeb (počítám i vinylový bonus „Macedonia“) je poměrně pestrou kolekcí, ovšem je třeba se proposlouchat pod povrch a alespoň zčásti se oprostit od prvotního semletí od proudu energie, který se na Vás vyvalil. Žádné dvě skladby si nejsou příliš podobné, každá je charakterově a kompozičně svébytná a obstojí sama za sebe. Všech deset skladeb pohromadě jakoby všechnu energii akumulovalo do jednoho masivního lávového proudu, společně duní jako blížící se hurikán a s přibývající frekvencí poslechů tohle všechno dostává ostřejší kontury, dává to jasnější smysl. Zpočátku se „Black Pyramid“ může jevit jako běžný syrový stoner mazec, na který lze narazit za každým třetím, občas i druhým rohem. Tento dojem jsem měl a v hlavě mi zrál článek v úplně jiné podobě než ten, který louskáte právě teď. Dlouho mi to všechno znělo ne že špatně, ale nijak výrazně a téměř jako šedý průměr. Než jsem se pustil do tvoření shluku písmen, týkajícího se „Black Pyramid“, najednou jako bych najednou poslouchal úplně jiné album, překlopilo se to naprosto náhle a neočekávaně, ale album začalo fungovat na úplně jiné rovině a věřte tomu nebo ne, těch poslechů bylo opravdu hodně a ne z důvodu toho, že jsem se rozhodl se silou donutit najít stůj co stůj na albu přec nějaká ta pozitiva. Pak jsem jen „Black Pyramid“ točil pro vlastní potěchu, slyšet znovu ten masivní hukot a tuny emocí, které z alba lezou i po desátém poslechu.

„Black Pyramid“ navzdory svému nadšení nepovažují za revoluční nahrávku, to prosím v roce 2009 asi ani nebyl úmysl kapely samotné. Přišli, rozložili muzikantský vercajk a prostě „to“ nahráli. Kouzlo okamžiku a momentální chemie, ale sílu to má přeukrutnou.

A ten stoner bych až zas tolik ignorovat neměl.

Medyed

facebook.com/Black-Pyramid

blackpyramid.bandcamp.com/

instagram.com/blackpyramidband/