Recenze: BLACK CROWN - Caverns Of Thantifaxath /2020/ Satanath Records / More Hate Productions / End Of Time Records

Amerických black metalových kapel není mnoho, ovšem když se urodí, je to malá událost. Nízká úroveň kvantity bývá o to více vyvážena kvalitou a originalitou. BLACK CROWN mají silně nakročeno k výrazné originalitě v rámci žánru, kdy jejich hudba nepopírá základní principy stylu a přitom si je rozhodně nespletete s dalšími stylovými souputníky. Vedle GOATWHORE se na americké scéně v podobě BLACK CROWN objevuje další výrazné jméno, které má co říci nejen black metalovému publiku.

BLACK CROWN, to je syrová, hrubá a násilná řež, až mám náhle pocit, že mi nehty rostou nějak rychleji a povrch mého těla by snesl depilaci. I ten měsíc, který mi byl doteď v podstatě u …, mě v kulatém stavu nějak magicky přitahuje a mám nutkání se potmě proběhnout po lese. Vnitřní démon BLACK CROWN se projevuje v plné síle hned v první „Lahamu“, Masivní řezavý zvuk, skřehotavý vokál a chirurgicky přesné bicí vytváří děsuplnou a plně uvěřitelnou atmosféru. „Rise Of Ashtaroth“ decentně pokukuje po death metalové márnici, hutnost kytar a výstavba riffu k němu nemá daleko. Melodické kytarové vyhrávky se objevují i v úvodní skladbě, jako vhodné dochucovadlo se objevují i zde. „Scarlett Goddess“ i přes své pomalé tempo neztrácí řezavou intenzitu a temnou auru, pomalejší tempo ji naopak ještě více zesiluje. „The Dweller“ pokračuje v cestičce, kterou prošlápla předchozí skladba, převaluje se v pomalejších tempech, nicméně tu tam přece jen zrychlí a zpestří strukturu skladby a množství temných nálad. „Children Of Tiamat“ už opět cení tesáky na všechny strany a vše živé v děsu prchá do bezpečné vzdálenosti. Tato poloha BLACK CROWN padne jako ulitá, přes poměrně jednoduchou výstavbu skladeb z nich srší značné množství energie a především disponují jedna každá skladba velmi silnou emotivní rovinou, což je neméně podstatná záležitost. „Qliphotic Meditations“ je v podstatě takové temné intro, předcházející „Whore Of The Qliphoth“ – thrashem načichlý výhřez vnitřních běsů, najednou vypuštěných ze zmučené mysli. Rychlá pasáž v závěru skladby poskytuje strhující moment gradace, vše pak pozvolna mizí opět v pomalém tempu do ztracena. „The Nine Hells“, jako marš pekelných šiků album uzavírá, hypnotický středně rychlý rytmus, střídající se s pomalými pasážemi, sugestivní skřehotavý vokál, sklouzávající občas do hlubších tónin, je pak poslední přísadou do výsledné hymny „devíti pekel“. Jako by intenzita alba s posledními dvěma skladbami ještě narostla, závěr je na každý pád pekelně temný!!!

BLACK CROWN se drží tradičních kořenů extrémního metalu, v jejich stylu jsou patrné prvky raného thrash a death metalu, hutný, ostrý a řezavý zvuk vytváří společně s vokálem silnou a velmi temnou atmosféru. „Caverns Of Thantifaxath“ je vyrovnanou pekelnou kolekcí, kterou ocení nejen znalci černého kovu. Ti, kteří do black metalu zrovna nedělají, budou mít slechy dokořán a dají albu čas, rovněž zklamání nebudou. Přes všechen ten oheň a síru a relativní nepřístupnost se jedná o nápadité a spontánní metalové album se vším, co k tomu patří.

Medyed

satanath.bandcamp.com/black-crown-caverns-of-thantifaxath