Recenze: BEAST WITHIN THE SOUND – Resistance /2020/ Slovak Metal Army
S aktuálním albem BEAST WITHIN THE SOUND jsem si opět rozšířil tuzemský 
obzor o nějaký ten čtvereční metr. Kapelu jsem předtím neměl nijak naštudovanou, ačkoliv se jedná o zajetou a v našich končinách etablovanou smečku. V mém případě i snad lepší, protože obsah „Resistance“ bez zpětného srovnání sám za sebe je vpravdě vražedný!!! Tedy ne, že bych bojoval o holou existenci, nýbrž vražedná je jeho energie, vnitřní síla a přesvědčivost. Thrash slayerovského střihu posílený hard corem má neuvěřitelný tah a nejen HATEBREED se s tím veleúspěšně poprali. Jak jsem dopředu nevěděl ničehož nic, co mě čeká, to co se z alba proto mě vyřítilo s se sveřepým výrazem a ukrutnou silou, mě přišpendlilo k židli a způsobilo mi s elegancí mistra řezníka čistým řezem onen slastný stav mysli, kvůli kterému zrovna tenhle styl pravidelně vyhledávám.
Že se jede od začátku pěkně na plný knedlík, netřeba ani moc zdůrazňovat. „Immortal“ se rozjíždí jako pravověrná HC pecka, thrash metal se ovšem nenechá držet vzadu a vzápětí výrazně promlouvá do všeobecného dění věcí vezdejších. Ukrutná jízda, která se poté rozpoutá, je thrash přeplněný agresí a drtivou energií zesílený hard corovým aditivem, palba jak má být bez nadbytečných přikrášlovacích pomocných prostředků. Metal má k „hácéčku“ v mnoha ohledech velmi blízko a BEAST WITHIN THE SOUND jsou v jádru obojí, v „The Crown“ se v plné míře projevuje jejich hard corová tvář, poměr sil se otočil a thrash plní roli dochucovací složky. „Roots Of Damnation“ se s ničím nepáře, zběsile se žene kupředu, proložená groove pasážemi cupuje vše na kusy - nářez až na dřeň, erupce zdravého vzteku, přesná jako cílená diverzní akce. Oproti tomu se „Enemy Lines“ valí ve středním tempu vstříc nepříteli jako onehdá prvně bojově nasazené tanky proti Němcům na Sommě. Pomalejší tempo nechává vyniknout tísnivější atmosféru beze ztráty bodů na intenzitě. „Pulse Of Freedom“ se chytá hard corové skočnosti, kterou důvěrně známe třebas u takových BIOHAZARD, jenom v drsnější formě a podle rukopisu BEAST WITHIN THE SOUND za rachotu dvou kopáků a notného metalového přesahu. Výrazová pestrost je s ohledem na živelnost a relativní sevřenost skutečně nezanedbatelná a rozhodně zahání riziko nudy do bezpečného odstupu, a věřím, že po více posleších, než mám doteď absolvováno, objevím těch zajímavých kulišáren ještě více. Jak vidno (spíše slyšno), album bylo nahráno se zápalem a chutí, stále se něco zajímavého děje, „Resistance“ v uších nádherně funguje a není to jen jeho explozivním obsahem. Přímočarost BEAST WITHIN THE SOUND nebrání být zároveň i sympaticky hravými. Kytarové riffy a rytmika jsou sympaticky nápadité a pokud dojde na sóla, nejsou zde v řádném případě do počtu a jen tak pro formu. Symbióza metalu a „hácéčka“ probíhá ku vzájemnému prospěchu, nedochází k naprosté dominanci ani jedné složky, jen se tak „hezky“ přetahují, aby to nakonec vyšlo nerozhodně a ku prospěchu celku.
„Resistance“ je zcela určitě albem, které se mi celkem přesně trefilo do vkusu a momentálního stavu mysli. Prostě jsem zrovna potřeboval další zdravě nasrané album, které mě nakopne a vycucne ze mě nahromaděnou frustraci a vztek. A pak, nehledě na mé chutě a nálady, BEAST WITHIN THE SOUND ukuli natolik podařenou kolekci osmi třaskavých směsí, že můj subjektivní názor, který jsem na „Resistance“ zaujal, bude brzy potvrzen z více stran. Tohle je prostě bestie a je řádně hladová!!!
Medyed
facebook.com/beastwithinthesound/
Komentáře