Recenze: ASYLUM PYRE – Call Me Inhuman /2023/ vlastní vydání
Znáte to jistě z 
vlastní zkušenosti. Nečekáte nic převratného a místo toho se vám dostane slušné lekce. Francouzská power metalová skvadra ASYLUM PYRE dělá svým pátým studiovým počinem slušný průvan. Tedy ne, že by moderní prvky v řekněme běžném melodickém metalu byly něco revolučního, ale ASYLUM PYRE patří k nejšikovnějším kapelám současnosti a v plné míře potvrzují vzájemnou nezávislost objemu světské slávy a kvality alb.
ASYLUM PYRE zdá se absolutně netrpí ztuhlostí v kolenou, jejich skladby šumí jako vynikající šampaňské, inu francouzská elegance a šarm se nezapřou. Díky nim jsou skladby nenásilně hitové a lacinosti se velkým obloukem vyhýbají. Jednoznačným magnetem je uhrančivý vokál Oxy Hart. Její vokál má obdobně silné charisma jako Sharon z WITHIN TEMPTATION, nicméně ASYLUM PYRE se ubírají dravější a zároveň i rozvernější cestou. Moderní výrazové prvky, kterými myslím hutný zvuk kytar v kombinaci se sekanými riffy a současně střiženou melodiku, zní náramně svěže a velice rychle se zavrtávají do hlavy a nechce se jim ven. Skvěle kámoší s prověřenou výstavbou skladeb ve stylu sloka / refrén a případně sólo a já se skvěle bavím. Nevím jestli bavit se je úplně správné slovo, ovšem moment překvapení zafungoval bez závad a možná bych krom bavení se ještě zdůraznil bleskurychlé vtažení do děje - rozjede se první skladba a už mě to mele, už mě to griluje a vše skončí až se závěrečným songem. ASYLUM PYRE se podařilo vystihnout ideální styčný bod mezi tradičním a řekněme moderním pojetím power metalu. Co se jim musí přičíst ke cti jsou netuctové postupy. Předem jsem se trochu obával, že se mě pokusí nadchnout další disco mix s melodickým metalem a já nebudu mít o čem psát. ASYLUM PYRE k němu mají paradoxně velmi blízko a zároveň na míle daleko. Jsou sice hitoví až to mlátí dveřmi, ale nejsou zabaleni do laciného blyštivého pozlátka. Líbivost (bez nepříjemného chuťového ocásku) je vyvážena živelným projevem a masivním zvukem. „Call Me Inhuman“ je natolik bezprostřední a živelná záležitost, že ani nemám potřebu ho někam zařazovat. Album se velmi příjemně poslouchá vcelku, nemám vůbec nutkání si z něj vyzobnout pár singlů a zbytek ignorovat. Skladby dohromady tvoří velmi solidní a neřku-li vynikající kolekci, hrající mnoha barvami.
„Call Me Inhuman“, s plným vědomím že neznám předchozí alba a nemůžu tudíž mít širší rozhled, kterak a jak úspěšně se s tím ASYLUM PYRE prali v minulosti, má dost sil prohnat konkurenci a udělit jí řádnou lekci, jak se nechá power metal dělat moderně a přitom nevydtrženě z vlastních kořenů. Myslete si o mě co chcete, třeba že mi měkne mozek a čím dál častěji ujíždím na hlavním proudu. Vypadat hlavní proud takto svěže a nespoutaně bez ohledu na stylové kotrmelce, budu si vrnět mnohem spokojeněji. Pokud power metal začala postupně prostupovat nudná rutina, vypadá to každopádně na podstatně větší zábavu.
Medyed
Komentáře