Recenze: ASINHELL – Impii Hora /2023/ Metal Blade Records
Frontman a kytarista 
VOLBEAT v jedné osobě Michael Poulsen se svými sympatiemi k tradičnímu death metalu nikdy extra netajil. Jeho náhled na pořádnou old school rubanici dostal jméno ASINHELL a spolu s Michaelem se do díla pustili Marc Grewe (MORGOTH) a Morten Toft Hansen (RAUNCHY, HATESPHERE). Svou roli na mém vztahu k ASINHELL má mé staromilství a záliba v jedinečné atmosféře, kterou skýtá pouze death metal starého střihu, takže prosím nepátrejte po striktní objektivitě. Dalším významným faktorem, který zbystřil moje receptory, je samozřejmě fakt, že VOLBEAT mám rád už fakt dlooouho a byl jsem vážně zvědav, jak se Michael ukáže v úplně jiném ranku.
Veškeré snažení mohlo dopadnout všelijak, i nedobře a ASINHELL mohli být hravě odsouzeni do role podzemní raritky, kterou opečovává pár skalních a zbytek po nich ani, býti psem, neštěkne. Jenomže „Impii Hora“ na tom není vůbec špatně. Ať už mám na mysli o podařenou produkci – zvuk alba nádherně řeže a zároveň je masivní a plný, nebo o výborně napsaných a zahraných skladbách. Skladby jsou všechny bez rozdílu napěchovány ukrutnou vnitřní silou a strhující dynamikou, zdůrazňující jejich přirozený morbidní šarm a spontánní nápaditost. V podstatě se jedná o smrtící kombinaci floridské a evropské školy death metalu ve skvěle zachyceném poměru. Nejedná se ovšem jen o bezhlavou erupci energie, „Impii Hora“ je kromě jiného o výrazné melodice. Jen bych chtěl zdůraznit, že melodika v případě ASINHELL neznamená koketérii s gothenburským stylem, to ani náznakem. Vše, co se na albu děje, má kořeny na přelomu osmé a deváté dekády se vším, co k tomu neodmyslitelně patří. Nemusím dlouze přemýšlet, o čem to všechno je, deska zalézá velmi rychle pod kůži. Stává se pak, že stejně rychle kouzlo vyprchá a zůstane jen nevýrazná chuť, kterou ani nemá cenu křísit. Jenže ono ne, „Impii Hora“ po zavrtání se dokáže nebývale vyrůst do morbidní krásy a nic nenasvědčuje tomu, že by moje euforie a mrazení za krkem měly snahu ustoupit.
Osud podobných projektů mnohdy nebývá zrovna na chlubení, zde je to ovšem úplně jiný případ. „Impii Hora“ je maximálně důstojná pocta velikánům žánru, konkrétně DEATH a ENTOMBED, přesněji L.G. Petrovovi. ASINHELL navíc disponují výrazným a originálním rukopisem, což je nemalá deviza. Jako bych otevřel jinak zamčené dveře od kamrlíku, ve kterém po celý život schovávám všechny své noční můry a strašáky, teď to tady kolem mě všechno lítá a dělá to na mě ne zrovna přívětivé ksichty. Nebude trvat dlouho, než si mě podají a ukáží mi co proto. Dobře mi tak, to mám za ten death metal. A víte co? Já si to dám ještě jednou. Valí to prostě jako „divá sviňa“ od začátku do konce, a to prostě chcete!
Medyed
Komentáře