Recenze: ARALLU – Desert Battles /2021/ reedice, Ah Puch Records
Letošní rok je, opomenu-li skličující ochromení většiny oblastí běžného života
a kultury především, alespoň bohatý na zajímavá vydání a netýká se to jen novinek. Naši staří známí ARALLU se pustili do reedice nejen svého kultovního debutu, ale i dvanáctiletého alba „Desert Battles“, které dostalo nově zmáklé vokály a mastering, inovace se dočkal i obal, takže tu máme zajímavý kousek s poměrně značnou přidanou hodnotu. Ofiko vydání proběhne sice až v lednu 2021, nám to ovšem nebrání ztratit pár řádků nad tímto kouskem.
Jak už jsem zmínil, nejedná se běžnou reedici. Zvukový rozdíl je značný při vší úctě k originálu. Zvuk alba je významně mohutnější a zesiluje jeho nesporné přednosti – živelnost a autenticitu, kterou si ARALLU mohou bez mrknutí oka patentovat. „Desert Battles“ je v každém ohledu věrno linii nastolené již debutem, jako čtvrtá položka v diskografii zní už jenom z logiky věci mnohem dospěleji, ovšem se ani v náznaku netočí zády k minulosti a rozvíjí základ, položený studiovou prvotinou. Větší prostor dostávají původní postupy a harmonie, včetně nástrojů. Za jemnou kulišárnu bych i považoval prohození intra s outrem, oproti původnímu vydání je změněno i pořadí skladeb, ale funguje to bezvadně. Album dostalo nepochybně větší sílu, skladby jsou v novém kabátě naprosto strhující!!! Původní, poněkud více placatější vyznění je to tam a „Desert Battles“ vzor 21 zní úplně jinak, jako by jej někdo polil vysokooktanovým palivem a znovu nastartoval. Teda ne, že by původní podoba alba byla nějaká hladem umírající sirota, nicméně jak nemusím křísení již hotových a zavedených záležitostí, zde smekám, podařila se totiž jedna naprosto zásadní věc, a to vdechnout novou a mocnější existenci skladbám, jejichž síla a duch jsou mimo jakoukoliv pochybnost, pak o smyslu těchto snah nepochybuji a mají jasné opodstatnění.
Udělat z prdu kuličku aneb uplést z hovna bič…toť jadrné české pořekadlo. Hanlivý podtón, který toto pořekadlo s sebou v mnoha případech v závislosti na příslušné situaci nese, zde naprosto neplatí. Kultovní status původního vydání „Desert Battles“ nejenže nebyl zadupán do pouštního písku, ale myslím si na základě svého chabého vzdělání, ale byl beze zbytku zachován a co víc, síla alba byla s mistrným citem a péčí maximálně zdůrazněna!!! Nemusíte se mnou souhlasit třeba vůbec v ničem, myslete si, že jsem si pře usednutím k laptopu něčeho veselého čuchnul, nebo mám tři promile v žíle, ale stačí si obě verze pozorně poslechnout. Můžete ztratit půlku sluchu, i tak bude ten významný rozdíl v síle slyšet. Jak už jsem jednou zmínil, nejsem příznivcem úpravy a přetáčení již hotových alb. Riziko ztráty původního ducha a atmosféry je více, než značné a kdo se nakonec pro tento krok rozhodne, jde do značně nejistého boje a výsledek je nejistý. Ale stát se může…netvrdím, že ne. Ovšem nestává se to často. Na tomto místě ve střízlivém stavu a plně duševně příčetný si dovoluji tvrdit, že „Desert Battles“ verze roku 2021 je záležitost, kde se ve finále povedlo, co se povésti mohlo.
Medyed
Komentáře