Recenze: ANTIGOD – Messtery /2023/ MetalGate

S ANTIGOD to mám jako s dobrým sousedem nebo s letitým parťákem z práce. Je na ně zkrátka spoleh. S debutovým splitkem s HAVE THE MUNCHIES jsem měl jakési tušení, že ANTIGOD nebude kapela do počtu, což potvrdila debutová deska „The Masquerade“. Ty pravé metalové hody pro mou maličkost přišly až s následujícím albem „Warreligion“. ANTIGOD vypilovali vlastní rukopis a především přidali na razanci skladeb, silový a nekompromisní výplach mě doslova přibil k zemi a vyválel v prachu. Nášup v podobně razantním duchu následoval hned vzápětí v podobě W.R.A.T.H.. Tvůrčí forma ANTIGOD vykazuje obdivuhodnou stabilitu, proto nebyl důvod mít v případě „Messtery“ zbytečně nízká očekávání.

Tý wole, to je palba!!! Milý čtenář ráčí prominout mnou volená expresivní slova, ale nástup je strhující a to jsem ještě nevěděl, co bude následovat. „Plauearth“ je úvod jako blázen, zatuchlost old school death metalu se proplétá se surovým thrash metalem v doslova explozivním poměru. Že tomu tak bude až do konce desky, mi vůbec nevadí. ANTIGOD tuhle desku napěchovali drtivými riffy a obrovskou porcí drtivé energie prakticky bez použití krášlících prostředků. Třináct pecek vměstnaných do půlhodinového času se s košatými aranžemi příliš nemaže, což ale neznamená, že „Messtery“ je pouze o bezhlavé agresi a sveřepém úprku směrem za nosem. Druhá „Fractured And Torn“ šlape na plyn se znatelně větší silou a rychlostí jak z „Pleasure To Kill“ s dočasným zvolněním ve starém dobrém death metalovém duchu. Nakolik je „Messtery“ koncetrované a přímočaré, nezapomíná na pestrost výrazu. „Existence Cancelled“ dává vyniknout melodičtější tváří ANTIGOD, ale žádný urologický čajíček to rozhodně není, spíše durman a náprstník v jednom. Úvod jakoby nastínil, o čemže tahle deska bude – neskutečný nářez, který trhá prkna k podlahy, s umně zakomponovanými melodiemi, nápaditou instrumentací a překvapivě volnou a variabilní formou. Forma však drží pevně pohromadě a ani náznakem se nemá snahu drolit na oddělené kousky.

Přemýšlet na doprovodnou omáčkou mám čas až po několika posleších, potud jsem doslova semlet do prejtu a než se znovu složím dohromady, tenhle hypervýkonný mlýnek na maso si mě poddá znova. Nápaditou strukturu skladeb a jejich obdivuhodnou maximální barevnost na minimu plochy zvládám řešit až později. Má to jednu výhodu – album posléze neskutečně vyroste všemi směry a jeho účinek se ještě znásobí. Tohle všechno by dávalo možná větší logiku, setkat se s ANTIGOD až nyní a ne je mít takřka vypálené na čele v očekávání, že více méně vím, co na mě vyskočí. Ale stalo se přesně to, že jsem zaskočen (maximálně pozitivně), s jakou razancí na mě ANTIGOD nastoupili. Předchozí alba nebyla žádné šudlačky po nedělním řízku, ovšem toto…je na to sice ještě hodně brzy, ale možná dojde na doteď nemyslitelné – „Warreligion“ sestoupí o špruslík na žebříčku dolů, což by u sourozenců snad neměl být problém, protože ten starší už by měl mít rozum.

Medyed

facebook.com/antigodband/

bandzone.cz/antigod