Recenze: ANNA SAGE – Downward Motion (2018)
Krom Austrálie na náš pomyslný redakční stůl zabrousila velezajímavá nahrávka z Francie, interesantní těleso zvoucí se ANNA SAGE spíchlo album v délce EP „Downward Motion“ a je na mé osobě, aby se s ním nějak smysluplně popasovala, a začnu poněkud šířeji. Anna Sage není samoúčelný název, jedná se o reálnou postavu z nedávné historie. Rodným jménem Ana Cumpănaș, narozena na území Rakousko – Uherska za Císaře pána, nejprve prostitutka, později bordelmamá, vešla do dějin jako klíčová osoba, která napomohla ve třicátých letech minulého století FBI čapnout ganstera Johna Dillingera. A vezmeme-li to z druhé strany, promo matroš se odkazuje na inspiraci veličinami, jako CONVERGE nebo NORMA JEAN. Takže, má očekávání nebyla zrovna malá.
Hukot, palba a lomoz – toto se na Vás vyvalí hnedle s prvním válem. „Last Dose“ sice nepokrytě čerpá ze současné brutality, ale něco pořád a pořád není podle provařených šablon, které dneska užívá kdejaký jouda. ANNA SAGE jsou ve svém přístupu k vlastní tvorbě náramně sympatičtí, nenechali se spoutat obecnými vzorci, ba úplně obráceně, využívají je pro ryze vlastní potřebu a výsledek je bezpochyby překvapivý. Jednak není jedna skladba jako druhá, jen že přeházíme riffy v jejich pořadí a máme další skladbu – k tomuhle naštěstí nedochází ani v jednom případě. Další v pořadí „Goddess“ se melancholicky pohupuje, nehledě na silovost a naléhavost, s postupem hracího času lehce přes tři minuty nabídne hned několik hladin a vrstev nálad a jeden se začíná lehce divit. „When Prophecy Falls“ bezprostředně navazuje na předchozí věc a pokračuje v brutální melancholii, aniž byste měli náznak pocitu, že se jedná o přepůlenou jednu skladbu, zde se směrem k závěru více tlačí na pilu a onen závěr je více dramatický. „Interlude“ dle názvu je mezihrou mezi takovou tou melancholičtější částí EP a tou brutálnější, blížící se k úvodní erupci. „Missing One“ lehce připomíná tanec svatého Víta, technické přemety versus melodika zabalená do brutality a navíc velice zajímavé kytarové čarování včetně barvy zvuku kytary. Zde již můžeme s klidným svědomím hovořit o vlastním tvůrčím světe ANNA SAGE, nebo přinejmenším o jeho solidním základu. Závěr obstarává megabrutál HC šleha „Rope“, výživná porce čiré energie, až to trhá dlažební kostky z ulice.
ANNA SAGE předvádějí na poměrně omezené ploše EP solidní škálu výrazových prostředků, aniž by je tvrdost jejich vyjádření nějak výrazně omezovala v rozletu. „Downward Motion“ téměř jistě nebude masovým kultem. Těm, kteří si k němu cestu najdou, jistě spolehlivě zvedne hladinu adrenalinu a stejně tak i endorfinů. Jedná se o nespoutaný a zajímavý počin s nemalou ambicí se do budoucna výrazněji rozvinout.
Medyed
Komentáře