Recenze: ALTER BRIDGE- Pawns & Kings /2022/ Napalm Records
ALTER 
BRIDGE nejsou na scéně žádnými nováčky, ovšem cesty jejich a mé se protnuly až nyní. Jména Mike Tremonti a Myles Kennedy mi samozřejmě známa jsou, ale ALTER BRIDGE dosud nebyli kapelou, která by mě obrazně chytila pod krkem a řádně se mnou zacloumala. Na sedmý pokus se už zadařilo. Netuším, co za tím je, už jen proto, že ALTER BRIDGE neprodělali žádný prudký vývoj dopředu, takže to samé se mohlo podařit jakékoliv předchozí desce, ale nestalo se. Je vcelku možné, že jsem přestal mít takovou alergii na americký styl, protože za poslední řekněme půlrok pozoruji v tomto směru jistý posun.
„Pawns & Kings“ neochvějně pokračuje ve směru, nastoleném předchozími alby, ALTER BRIDGE pravda nijak výrazně neexperimentují, avšak s přehledem drží úroveň kvality, o tom není sporu. Nápaditost skladeb zůstává na velmi vysoké úrovni, jen jsem byl velice zvědav, jak si úroveň alba povede v závěru, protože start je naprosto famózní - „This Is War“, to je výkop k velkému zápasu se vším všudy. „Dead Among The Living“ k tomu navíc přidává chytlavou melodii v refrénu a drtivý groovy riff. Popravdě mi napoprvé deska moc nešmakovala, ale zvykl jsem si rychle. Zrovna tenhle styl jsem nikdy moc nemiloval a pokud mě nakonec nějaké to album tohoto ražení chytlo, nějakou chvíli to trvalo a i tak jsem z toho nebyl bůhvíjak odvařený. „Pawns & Kings“ je jiný případ, tady od třetího, max čtvrtého poslechu neřeším vůbec nic. V tomto bodu se v nicotě rozpustil pocit ploché jednotvárné šablony a začal působit svébytný rukopis kapely, kterou jsem považoval za příliš přeceňovanou a vůbec jsem nechápal, co na ní ostatní vidí. Jízda ale pokračuje v poměrně velkém stylu - „Sin After Sin“ mě prakticky bez odporu složila na zem - emoce tečou proudem, tíživá atmosféra a skvělá gradace, tady je dobře úplně všechno. „Stay“ je taková chvilka na vydechnutí, zvukově je odlehčená, nic komplikovaného, stačí sloka s refrénem a silná melodická linka. Ač zcela něco zcela jiného, netrčí z desky přespříliš a jako milé zpestření funguje skvěle. „Holiday“ už zase cení zuby, hitovost ale zůstává. Nechci ostatním skladbám upírat msto na slunci, ale tohle je navzdory mého omezeného rozhledu další vrcholný kousek, stíhaný „Fable Of Silent Son“. Pomalu dostávám odpověď na smrtící otázku, zdali „Pawns & Kings“ není jen drtivý start a pak lapání po dechu. Tahle dvojice mé pochybnosti o vyrovnanosti sedmého alba ALTER BRIDGE definitivně rozptyluje. Pak dostávám další ťafku mezi kukadla - „Season Of Promise“ se znovu vrací k písničkovějšímu pojetí v takovém řekl bych „britském“ stylu. Ve finále se z „Pawns & Kings“ stává velmi barevné a variabilní album, je akorát třeba se k těm barvičkám proposlouchat. „Last man Standing“ a závěrečná titulní „Pawns & Kings“ neznamenají plazení se do cíle v posledním tažení, deska v podstatě končí v podobné formě, jako začala.
Slabých momentů, pokud nebudu otravný hnidopich a nebudu řešit blbosti, je „Pawns & Kings“ prakticky prosté. ALTER BRIDGE se sice příliš prudce nevyvíjejí, ale komu to může vadit, když se posedmé vytasí s takovouhle machrovinou?
Medyed
Komentáře