Recenze: ALPHA BOYS – Saviours Of Rock´n´Roll /2021/ Sliptrick Records
Při pohledu na obal jsem začal ihned větřit…tohle album bude slušná taškařice, 
alfa svalovci nám zachraňují rock´n´roll!!! Paráda, konečně na sebe někdo vzal odpovědnost. A teď vážně – ALPHA BOYS, to je především pořádná porce nadhledu a nebrání sama sebe zas tolik vážně. Ten rock´n´roll tam není náhodou, APLHA BOYS se s tím nepářou, jsou syroví a přímočaří s punkově spratkovitým výrazem v drzých ksichtech, nic složitého a rádoby sofistikovaného, jen a pouze energický rock´n´roll, zbývá jen načnout flašku, hodit kopyta na stůl a pak si pořádně vyklepat kebuli při pořádné muzice.
Žádné velké umění sice nečekejme, ovšem tahle deska je vcelku zábavný kousek. V jednoduchosti je síla, to v případě ALPHA BOYS platí stoprocentně. „Zachránci rock´n´rollu“ se s tím nijak nepárají a jdou na věc nejkratší možnou cestou s maximem energie. Punk s metalem, případně syrovým rock´n´rolem ve vyrovnaném poměru mi přišel ze začátku jako deset variant jedné skladby, kterou hoši jen tak trochu upravili a vybavili jiným textem, jako takový kolotoč motající se dokola bez silnějšího orientačního bodu. Netrvá to ale nijak dlouho a těch deset halekaček začíná nabírat jasnější kontury a začíná slušně fungovat samostatně v rámci celku. Postupně častější rotace ve sluchátkách a v mém lidovém voze se situace dosti výrazně mění. Ta původně na deset kousků nasekaná jednolitá koule mě začíná obstojně bavit a kdybych každý den nedržel volant v prackách, řekl bych, že tahle placka seriózně způsobuje žízeň na náprstek veselého moku. Jasně, skladby si jsou zásluhou stejnému tempa (až na pár výjimek) stále poměrně dost podobné, ale to s sebou nese styl, každá byť trochu punkovka je na tom více méně podobně, ale na druhou stranu nesplývají tolik dohromady a po chvíli je lze do sebe docela snadno odlišit. Během této divoké pařby kluci nezapomínají na svůj nadhled a pohodu, dochází i hammondkový podkres, melodická sóla, plynulé přechody mezi puknem a metalem jako by měli jen pro sebe soukromý hraniční přechod. Děje se tak plynule sem a tam, takže se ten vzájemný poměr neustále skladbu co skladbu mění. Výhodu to má nespornou – jeden tak nějak nemá čas na tom hledat blechy aby si nekazil zábavu.
„Saviours Of Rock´n´Roll“ bych přirovnal k extra balení energeťáku. Ani bych po něm nechtěl, aby mi dal křídla, mě stačí, že mě zásobuje energií a přivozuje příjemné pocity, deset kol divokého mejdanu bez toho, abych po jeho skončení nadýchal. APLHA BOYS nejsou žádní hudební revolucionáři, ve své podstatě kopou tam, kde už mnozí to svoje našli, využívají osvědčené postupy, které už nějakou tu dekádu spolehlivě fungují. Dělají to zástupy dalších, tak proč ne APLHA BOYS. I přesto to není všední tuctovka, ALPHA BOYS to každopádně chytli za správný konec, nejsou příliš uniformní s okolím a snaží se jet „to svoje“, nejsou úplně punk, nejsou úplně rock´n´roll ani metal, ALPHA BOYS jsou všechno pohromadě a ve výsledku ideální hudební podkres ideální pro hodně odvázaný mejdan, kdy šňaps teče proudem, srandy je kopec a ráno když jdou kolem babči do kostela, nestačí se křižovat.
Medyed
Komentáře