Recenze: ALGEBRA – Chiroptera /2022/ Unspeakable Axe Records / Oss da Mord Records
Švýcarsko 
se vždy mohlo pyšnit originální metalovou scénou, o tom netřeba dlouze diskutovat a příslušná velká jména si jistě dosadíte sami. Mladší generace thrash metalových kapel hýbe světem a samozřejmě se tento pro mě jako pamětníka rozmachu thrash metalu jednoznačně pozitivní trend nevyhnul ani Švýcarsku. Parta ALGEBRA z Lausanne má venku již páté album a nelze tudíž o nich hovořit jako o thrash metalových greenhornech. ALGEBRA jsou ostřílení harcovníci s vypracovaným vlastním svébytným rukopisem, reflektujícím evropskou a zároveň i americkou školu, obě přetavené do výbušného a ostrého výraziva podle ALGEBRA.
ALGEBRA, kdyby už nepředvedli nic dalšího, si nespletete s někým jiným. Tedy ne, že by se vytasili s přelomovým stylem, na to znějí naprosto tradičně. „Chiroptera“ není žádný „game changer“, ovšem dále se dějí věci, které nemohou nechat žádného metalového šílence v klidu. „Chiroptera“ obsahuje beze zbytku vše, co očekávám od nabroušeného thrash metalového alba – nabroušené riffy, ostrý zvuk a důraznou rytmiku. Z obyčejného thrash metalu neobyčejný však z „Chiroptera“ dělá několik podstatných okolností – vynikající souhra kytaristů, kteří výživné riffy dotahují do maxima účinnosti. Pokud něco funguje jako takový úvodní magnet, který plní funkci přitáhnout pozornost, jsou to svěží šťavnaté riffy a jejich vlastní prezentace. Co mě poté chytilo za ucho a ještě blíže přitáhlo k tomuto albu, je svébytná a citlivě do skladeb zakomponovaná melodika, zdůrazněná zajímavou a ne zcela běžnou barvou vokálu. Jsem rozhodně příjemně zaskočen, tohle rozhodně není žádná chuťově nevýrazná kašička, balancující na hraně žánrového průměru. „Chiroptera“ kouše jako vzteklá kobyla a ani k tomu nepotřebuje z řetězu utrženou agresi. Vydatná porce energie je poměrně výrazně kultivována směrem k tak říkajíc sofistikované formě thrash metalu, ale do akademické suchoprdnosti má „Chiroptera“ naštěstí stále na míle daleko. ALGEBRA velmi dobře vědí, co chtějí a do jaké polohy se posadit. Ze skladeb se cítit gentlemanská rozvaha stejně jako přirozená animální divokost. Chytit balanc mezi těmito dvěma rovinami se ALGEBRA povedlo na výbornou.
Možná vám vrtá hlavou, co je to Chiroptera. Je to to zvířátko, visící hlavou dolů, vyobrazené na obalu. Jako když se v jedné ujeté české komedii ptala paní učitelka Pepíčka, aby jí řekl, co to na tabuli visí za ptáka – „netopýr, ale že by visel za ptáka, to jsem si nevšim…“. Žerty stranou, mám rád malované obaly, mají neoddiskutovatelně daleko větší přidanou hodnotu ve vztahu k obsahu alba, a mám rád komplexní zážitek, když držím fyzický nosič v ruce a kochám se vedle hudby i vizuálním dojem. To digitální platformy prostě neumí a zážitek je nutně plošší a posluchač chudší. „Chiroptera“ proto působí dvakrát, zdařilý hudební obsah je maximálně podpořen povedenou grafickou složkou a takto to mám pěkně tradičně pohromadě, na ploše vinylu by to bylo úplně skvělé!
Doteď jsem neměl o existenci ALGEBRA ani potuchy, blízké setkání proběhlo poměrně pozdě, nicméně jsem velmi rád za to, že k němu došlo. Z „Chiroptera“ cítím zápal pro muziku, stále silně hořící plamen, který byl zažehnut před téměř čtyřiceti lety. Současné zvukové možnosti samozřejmě přinesly thrash metalu další prostor navíc kam se posunout, nicméně pevný základ zůstává nezměněn. A to je sakra dobře.
Medyed
Komentáře