Recenze: ALCHEMIST – Equlibrium /2024/ Mentolsound/Supraphon
První setkání s 
ALCHEMIST bez toho, že bych vůbec tušil o jejich existenci. Jedná se ve své podstatě o one-man projekt plus hostující muzikanti. Dopředu jsem neměl byť alespoň tušení, o co se bude jednat a jaký stylový mix se na mě vyhrne. Progresivní metal podle ALCHEMIST je poměrně hodně osobitou záležitostí, která není spoutána stylovými konvencemi a nepotřebuje se držet manuálu „Progresivní metal snadno a rychle“.
„Equilibrium“ je bez přehánění alchymistickou operací se vším všudy, pomalu začínám mít pocit, že na jejím konci se podaří získat ze švestek zlato a kdyby ne, tak alespoň bude mechanickou cestou rozbit atom olova. ALCHEMIST velice šikovně míchají dohromady řadu nejrůznějších metalových subžánrů počínaje melodickým metalem a konče thrash metalem a technickými přemety. Výsledkem je velmi barevná a pestrá transmutace se stejně variabilní a zajímavou atmosférou. Jednoznačným trumfem je produkce desky – ani stopy po odlidštěné plastové sterilitě a prefabrikaci do typizovaných šablon. „Equilibrium“ zní naprosto živě a organicky, jako by mi ALCHEMIST hráli v obýváku k poslechu a tanci (s tím tancem to prosím nebrat úplně doslova). Výraz ALCHEMIST se přirozeně přelévá z melodické roviny do technických vzorců a hrubé ekvilibristiky (ty VOIVOD tam občasně slyším, a jsem velepříjemně překvapen, jak to do celkového konceptu skvěle zapadá), elegantně vplouvá na thrash metalové bojiště skrz sametovou melodiku, mající poměrně blízko k CIRCLE II CIRCLE. Solidní mišmaš, chtělo by se říci, jenomže tohle všechno drží nádherně pohromadě.
To bychom měli z krku technikálie, nastává dost možná nejpodstatnější moment, proč se deskou zaobírám. „Equilibrium“ obsahuje velmi svébytnou náladu a stejně tak je na tom atmosféra, která má sílu se zavrtat do hlavy do maximální hloubky a udělat tam pořádný reset. Možná se tak nestane hned napoprvé, ovšem dochází k tomu poměrně rychle, jakmile vnitřní svět ALCHEMIST dostane jasnější obrysy. Co znělo tak trochu nevybroušeně a humpolácky, najednou dává perfektní smysl a působí jako zásadní katalyzátor nálad.
Nebudu vypichovat nejsilnější momenty alba, točit se kolem nich je tak nějak mimo téma. „Equilibrium“ nejlépe funguje jako celek, jako souvislý příběh. V době zkratek, tučných nadpisů, záplavy ADHD rychlých vjemů a konec konců i singlů na úkor alb si ALCHEMIST dali práci s albem, které vedle instrumentální propracovanosti a vícevrstevnosti stále působí vstřícně a civilně a nestaví na odiv prázdnou exhibici na úkor duše a myšlenky, která jednotlivé skladby spojuje do komplexního zážitku.
Medyed
Komentáře