Recenze: AKHENATEN - The Emerald Tablets Of Thoth /2021/ Satanath Records

Další spřízněné duše, kterým učaroval starý Egypt, řekl jsem si, když jsem narazil na tyto dva týpky z druhé strany Atlantiku. AKHENATEN nejsou za velkou louží se svou zálibou sami, jistě vám nemusím příliš představovat NILE, jméno za dvacet let známé prakticky všem, kteří přičichli k extrémnímu metalu. Oproti nim jsou AKHENATEN výrazněji do melodiky, více nasměrovaní k black metalovému výrazivu. Kromě tematiky textů se jedná o dvě naprosto rozdílné kapely, jedinou (byť silnou) spojnicí je silná a věrně zachycená atmosféra dávných časů.

Kdysi mi můj šéf říkal, že pokud existuje něco jako minulé životy, ta konkrétně já jsem musel být písařem nebo kýho šlaka u dvora některého z faraonů nebo jsem v dalším životě padl u Charkova či Stalingradu (ve srandě tak reagoval na mou vášeň pro dvě historické etapy - Egypt a druhou světovou). AKHENATEN  na tom jsou patrně podobně, jak jsou na tom s tím druhým světovým konfliktem samozřejmě netuším. „The Emerald Tablets Of Thoth“ je rozhodně zajímavým albem, a není to způsobeno pouze staroegyptskou stylizací. Album má velmi zajímavý zvuk, vymykající se běžné současné produkci, bohužel trpící značnou unifikací. AKHENATEN jsou řezaví, hutní, téměř zvukově přesně na půl cesty mezi black a death metalovým pojetím kytar. Výsledkem je spolu s masivní orchestrací mohutná zvuková stěna, která působí poměrně dosti svébytně a naštěstí pro mě nezapadá do běžné šablony symfonicko metalových definic. Album mimoto zcela postrádá rychlé pasáže, plyne v hypnotickém pomalejším rytmu a ve střeních tempech jako podkres k obřadům v Amonově chrámu. Po zjištění, že „The Emerald Tablets Of Thoth“ takto jede v podstatě na jedné vlně od začátku do konce, jsem si nebyl úplně jistý, zda ho zvládnu poslouchat do konce na jeden zátah a zdali si AKHENATEN neukousli přece jen příliš velké sousto na to, aby mu dali přesvědčivou formu. Napoprvé jsem album opravdu v jednom kuse nedal, chtělo to více trpělivosti, než se mi podařilo naladit na odpovídající vlnovou délku. „The Emerald Tablets Of Thoth“ každopádně není album, které si vaše mamina můře pustit odpoledne k žehlení (i když…nepodceňujme naše maminy). Chvíli potrvalo, než jsem začal specifickému hudebnímu jazyku AKHENATEN rozumět, do té doby mi připadali jako protřelí hráči na efekt, postavit bombastickou fasádu a co je za ní, na to už se nekouká.

„The Emerald Tablets Of Thoth“ není technicky vzato příliš složité album, jedná se spíše na atmosféře skladeb postavenou desku, kterou je potřeba chápat jako komplexní celek. Album samotné na mě působí jako takový metalový soundtrack k filmu ze starého Egypta, případně k výpravnému dokumentu na stejné téma. Celková atmosféra alba a i jeho struktura tomuto mému pocitu vysloveně nahrává - některé ze skladeb plní spíše roli předělů, přemostění mezi jednotlivými částmi děje. Stačí pak jen přivřít oko (a nemusí být ani Horovo) a fantazie jede na plné obrátky. To už je myslím dost na to dopřát „The Emerald Tablets Of Thoth“ sluchu.

Medyed

facebook.com/akhenatenmetal/

satanath.bandcamp.com/album/sat327-akhenaten-the-emerald-tablets-of-thoth-2021