Recenze: AD NOCTEM FUNERIIS - Abyss, Fire, Brimstones /2022/ Symbol Of Domination Productions
Melodika v black
metalu nemusí nutně znamenat šidítko pro mainstreamové publikum, AD NOCTEM FUNERIIS o tom zdá se něco vědí. Nečekejme ovšem hitovost, chytlavost a už vůbec nedej sám rohatý líbivost a podobné hnusy. AD NOCTEM FUNERIIS, to je dravá vichřice a mocná erupce ohně pekelného v jednom. Že jim svědčí kvalitní studiové ošetření skladeb, je jenom ku prospěchu, skladby tím zcela určitě neztrácejí na působivosti a vražednosti, ba spíše obráceně. Můj první mylný odhad byl nasměrován na něco vůkol švédské scény, ale měl jsem se plést více než velmi. Stylem bych se asi příliš nemýlil, ale geograficky jsem byl úplně vedle. Vůbec bych si nevsadil na to, že takový sonický běs plný vražedné atmosféry má hlavní stan v Itálii. Bydliště je ale ukazatel kvality platný asi tak jako nikdo doma a jako mrtvému zimník.
AD NOCTEM FUNERIIS, to je především nadstandardně vyvedené temné řemeslo. Forma nepřekvapuje, karty na fatální partičku s čertem jsou rozdány způsobem léty důvěrně známým. Proč se tedy věnovat AD NOCTEM FUNERIIS, když tady máme řadu stylotvorných a zcela zásadních alb, o kterých na rozdíl od nich můžeme bez uzardění říci, že zde se jedná o podstatu a jasnou autenticitu žánru. Nic složitého - AD NOCTEM FUNERIIS se chopili vyzkoušeného vzoru nikoliv opatrně při zdi (což by ani tolik nevadilo), ale stylem divokých, neotesaných nájezdníků.
„Abyss, Fire, Brimstones“ ani nic nového a neslyšeného přinášet nemusí a myslím, že to ani AD NOCTEM FUNERIIS neměli v úmyslu. Ani já nemusím hltat po kilech jednu avantgardu za druhou, i když se experimentům v zásadě nebráním a už vůbec je nepovažuji za něco nepatřičného (každý nechť si spatlá, co považuje za správné a vhodné, jeho věc), většinou mě nakonec rozseká na kousky poctivá a nešizená tradice. To je právě případ „Abyss, Fire, Brimstones“, atmosféra dnes již klasických nahrávek dostává přidanou hodnotu zásluhou svébytné divokosti, kterou zdůrazňuje vynikající zvuk. Je to poněkud paradox, zvuk tohoto ražení dělá často black metalu ne zrovna dobrou službu tím, že ho okrádá o nezbytnou magii a nasazuje mu disneyovský obleček. S „Abyss, Fire, Brimstones“ k tomu nedochází, AD NOCTEM FUNERIIS úspěšně vystihli hranici, za kterou se nepouštějí. Vyváženost kvalitní produkce a vnitřní síly alba je doslova příkladná, pak nemám problém přivřít očko nad tím, že v závěru alba začínám lehce ztrácet orientaci, album se už začíná motat dokola…tedy prozatím. „Abyss, Fire, Brimstones“ má každopádně natolik silného „démona“, že případné nectnosti nehrají až tak podstatnou roli. Jsem zvědav, jak se na „Abyss, Fire, Brimstones“ budu dívat řekněme po půl roce, vědom si, jak jsem viděl před lety třeba takové MARDUK nebo IMMORTAL. Jsem si skoro jist, že „Abyss, Fire, Brimstones“ ještě „uzraje“.
Medyed
facebook.com/adnoctemfuneriis/
Komentáře