Recenze: ACCEPT – Humanoid /2024/ Napalm Records

Na ACCEPT v současné sestavě a úspěšné sólové kariéře Uda může fanoušek jedině získat. Zaznamenal jsem sice řadu negativních komentářů v tom smyslu, že ACCEPT už vlastně nejsou ACCEPT, ale sólový band Wolfa Hofmanna se strmě klesající kvalitou desek, žijící z podstaty a legendární minulosti. Já ale důrazně souhlasím proti! Pokud opomenu jasnou očekávatelnost formy, kecal bych až se hory zelenají, kdybych tvrdil, že mě kterákoliv deska s Mikem Tornillem vyloženě zklamala. Ba naopak, „Blood Of The Nations“ považuji za jednu z nejlepších desek ACCEPT vůbec, „Stalingrad“ a „Blind Rage“ točím v přehrávači dodnes. Naopak mi příliš nesedí „Death Row“ a „Predator“, kde je sice ke slyšení Udo, ale cestu jsem si k nim najít zatím nedokázal. K „The Rise Of Chaos“ a „Too Mean To Die“ se vracím méně často, ale vracím.

Koho chytilo pod krkem jakékoliv z předchozích alb, toho „Humanoid“ zklamat nemůže. Všechny typické atributy novodobých ACCEPT zůstávají v nezměněné podobě. Samozřejmě se v prvé řadě jedná o typický skladatelský rukopis a jedinečný hráčský styl principála Wolfa Hofmana, na kterém album stojí a padá, šťavnaté riffy a brilantní sóla obsahuje „Humanoid“ v množství rozhodně více než malém. Technická stránka by byla jakože v pořádku, ta však spolu s produkcí tvoří maximálně půlku alba, dál se nedoštrachá, i kdybychom ji táhli párem koní a kozou tlačili. Nakonec stejně dojde na lámání chleba v podobě dostatku kvalitních nápadů a dobrých skladeb.

Pocit z prvního poslechu byl v podstatě stejný, jako v případě předchozího „Too Mean To Die“. ACCEPT s přehledem uhájili dobyté pozice, ale že bych cítil příjemné mrazení za krkem, to zase ne. Je tu zase ten starý známý pocit netahavé kobyly, který se dostavuje už kolikátou Acceptí desku a stalo se to myslím už při prvním poslechu „Balls To The Wall“ před lánem let, když jsem ještě okupoval školní lavici. Než mi začaly reagovat končetiny, tak to vždycky nějakou chvíli trvalo, průměrem to zabralo tři až někdy pět poslechů v závislosti na konkrétním albu. „Humanoid“ mě takovou dřinu nestojí, začíná zabírat už napodruhé. Objevují se silné a hitové momenty včetně těch vynikajících napříč kompletní stopáží, takže nehrozí, že nejvýživnější matroš je napěchován v první půli a ta druhá zůstala na výklus s umakartem v podpaží, aby tam „něco“ bylo.  Úvodní trojlístek „Diving Into Sin“, „Humanoid“ a „Frankenstein“ dává jasně na srozuměnou, podle jakých not se bude hrát – klasický a v základech neměnný hudební jazyk kapely. Rozdíl tu však je a dělá mi nesmírnou radost. Skladby, a nejen první tři v pořadí, působí velice vzdušně a čerstvě, pokud něco na novodobých albech ACCEPT pajdalo na jednu nohu, na „Humanoid“ se tak neděje. Hitový potenciál se naplno rozvibruje ve třetí pecce „Frankenstein“. Energické, šlapavé tempo, návyková melodie, skvělá riffařina – je tam prostě vše. Další prda následuje – „Man Up“ je příjemně nasáklá duchem hard rocku a nebude tak pouze jednou („Nobody Gets Out Alive“, „Straight Up Jack“). Jakmile ACCEPT sáhnou po rockovějším výrazu, mají až neskutečný náboj a muzika šumí jako prémiový šampus. Balada „Ravages Of Time“ mi přišla taková nedomrlá, bez nálady a účinku. Stačilo však vyčkat dva, max tři poslechy a skladba rozkvetla do krásy. Pozice „Kill The Pain“ z comebackové desky sice zůstává neotřesena, ale i tak se jedná o výborný cajdáček. Úplně na konci čeká šelma, když už se některým jedincům před cílem dechu nedostává a křečují nohy, odpadnuvší bez váhání zrecykluje na zdroj bílkovin. Rychlík „Southside Of Hell“ by se mohl vyjímat na začátku, ale jako energií nabušený závěr funguje na výbornou!

„Humanoid“ možná nemá až tak ultimátní hitový lauf, jak by si mnozí přáli, ovšem je to dost možná zdání prvních poslechů. Jak se album náležitě usadí v uších, dochází i na onu kýženou hitovost, která ale nenastupuje s prvním sledem, ale vyčkává ve druhé řadě, aby udeřila s plnou silou bez přílišného vystavování se na odiv. Pak se hravě muže stát, že najednou je štáb obsazen, polní kuchyně vyžraná a vy jste ani nestihli vyvěsit bílé trenky. Takže asi takto…

Medyed

 acceptworldwide.com/

facebook.com/accepttheband/

instagram.com/acceptworldwide/