Recenze: AARON KUSTERER – EP A Little Louder /2023/ vlastní vydání
Bývaly doby, 
kdy mi hard rock amerického střihu šel děsně na nervy. Splýval mi s tehdy velmi trendovou vlnou hair metalu a dostal ode mě dost nezaslouženě za uši podle principu kolektivní viny, padni komu padni. Pravda je, že komerční a naředěný pop metal mě irituje dodnes, poctivý hard rock prošel v mých uších důkladnou rehabilitací. Prvním krůčkem k přehodnocení mého radikálního postoje bylo přijítí na chuť druhému albu EXTREME nesoucí název „Pornograffitti“. O něm nemluvím náhodou, „A Little Louder“ mi ho dosti výrazně připomíná svým stylově volným pojetím a přirozenou hravostí.
Aaron není žádné začátečnické ucho, krom muzicírování se hudební branži pohybuje přes dvacet let jako producent, studiový technik a manažer, takže velmi dobře ví, zač je LA hamburger. „A Little Louder“ je po technické stránce bezchybnou záležitostí, skvěle zahrané, stejně tak vyprodukované EP. Na druhou strany to není nic, co by bořilo zavedené stereotypy, což mi ale vůbec nevadí. Rocková profesorština, netající se vlivy velikánů jako VAN HALEN, WINGER, Joe Satriani, již zmínění EXTREME (jistě jsem ještě na některé zapomněl, ale to je u mě normálka), prakticky zklamat nemůže, i když jeden nikdy neví. Za technickou dokonalostí toho kolikrát nemusí být k nalezení až tolik, než to vypadá ze začátku. „A Little Louder“ však boduje i po obsahové stránce, čtveřice skladeb obsahuje nemalé množství nejrůznějších stylových vlivů, organicky propojených s pevným rockovým základem a nevyhýbá se ani elegantním popovým náladám s jazzovou příchutí, jak to známe kupříkladu u TOTO. „A Little Louder“ rozhodně není žádný rockový fastfood ani pár narychlo a na efekt slepených nápadů pokleslé úrovně. Rozjezd obstarává živelná „Only Be Me“, nabroušené pasáže se proplétají s valivými, završené výraznými sbory a energií nabitými sóly. „Learning To Feel“ je více o groove a tanečních náladách (což tvrdit u rockové pecce je na přibití na pranýř, ale v tomto případě to sedí jako poklička na kastrol), což podtrhuje hitový refrén a nakažlivě pozitivní atmosféra. „Your Road“ zachází svou náladou až k AOR a sametově elegantní rovina Aaronovy skladatelské invence dostává maximum prostoru. „Leaves“ znovu přikládá pod hard rockovým kotlem a bez zbytečných kudrlinek a s nenucenou noblesou si dokáže posluchače omotat kolem prstu.
Říká se, že dokonalost a nuda k sobě mají velmi blízko. „A Little Louder“ se ovšem, ač po řemeslné stránce je maximálně dotažené a myslí na každý produkční detail, znuděnému zívání úspěšně vyhýbá. Každá ze skladeb je trochu o něčem jiném, přitom se skvěle doplňují tvoří sice krátkou, přesto velmi pestrou a posluchačsky velmi výživnou kolekci. Nejsem z těch, kteří zrovna tenhle styl sjíždějí nahusto a jsou v něm ponořeni několik hodin denně, nicméně na něj mám náladu celkem pravidelně. A pokud ještě navíc narazím na šikovného, a především talentovaného muzikanta, jaký Aaron bezesporu je, není co řešit.
Medyed
instagram.com/akstudiosandprod/
Komentáře