Profil skupiny DETTO

Poděkování: Tak, přátelé, konečně je to tady! Po dlouhých měsících shromažďování dobových materiálů Vám přinášíme podrobný profil brněnské skupiny DETTO, a v této souvislosti bychom rádi poděkovali vám všem (vy sami dobře víte, o koho jde), kteří jste nám cenné články, fotografie a nahrávky zaslali či jinak zajistili, neboť bez Vás by se nám toto dílko nikdy zkompletovat nepodařilo. Takže ještě jednou velké díky, a my nyní na oplátku startujeme podrobné čtení o DETTU!

Poznámka: původní pracovní profil kapely, publikovaný dne 27. 10. 2009, na našem webu zachováme, pouze bude nadále označen jako „původní infočlánek“. Samozřejmě že celá řada infomací zveřejněných v onom dřívějším článku se bude tímto profilem prolínat, nicméně text je z 99 % zbrusu nový!

Dodatek: Pochopitelně že se i po zveřejnění tohoto profilu mohou objevovat další a další texty a nahrávky Detta se týkající – těm se nijak nebráníme, pakliže natrefíte na cokoli, o čem v následujícím článku nebude řeč, prosím zasílejte, velmi rádi budeme i v další týdny a měsíce profil doplňovat, upřesňovat a prostě celkově rozšiřovat.

Prosba: Pakliže byste i přes veškerou naši snahu našli v profilu nějaké nepřesnosti, budeme vděčni, když nás na ně v Komentářích jemně upozorníte, abychom je mohli nenápadně odstranit...:-)

Dedikace: Tento profil je věnován Milce a Rudovi. 

OBSAH PROFILU

I.   Předzvěst DETTA – údobí Krabatu
II.  Éra hard rockového DETTA
III. DETTO crazy metalové
IV. Doba po-dettovská (závěr)
V.  Bonusy (diskografie oficiální, diskografie neoficiální, důležité odkazy, doplňující info)

I.    PŘEDZVĚST DETTA – ÚDOBÍ KRABATU

(Poznámka: hard rockovou skupinu Krabat prosím nezaměňovat s death metalovou bandou Krabator-později Krabathor.)

Pro správný obraz o všech souvislostech existence skupiny DETTO je nutné začít kapelou, která mu předcházela a na niž Detto po jisté době navázalo. KRABAT. Při vyslovení tohoto jména se většině z nás vybaví asi čarodějův učeň ze známé kreslené, hororově laděné pohádky režiséra Karla Zemana. A začátky Krabatu, stejně jako začátky celého hard rocku v zemích českých v 80. letech minulého století, mohly stejně tak hororový žánr připomínat.

Doba za socialismu nebyla totiž jednoduchá: aby mohla kterákoliv skupina oficiálně vystupovat, musela absolvovat tzv. úřední přehrávky, což byla prezentace její hudební tvorby před příslušnou komisí, která kontrolovala zejména ideovou stránku věci.  Nicméně ani dobové obstrukce neodradily dva teenagery, zpěváka a kytaristu Pavla Řehoře a kytaristu Tomáše Jégra, aby se tvrdou rockovou cestou vydali, a my už dnes víme, že tehdy udělali moc dobře. Pavel Řehoř tyto začátky okomentoval svého času těmito slovy: „S Tomášem jsme spolu hrávali od svých čtrnácti let, přerušovaně jsme mívali takové ty sklepní kapely, které nikde jinde nehrály.  Bylo to poprvé, kdy se nám podařilo udělat úředně požadované přehrávky, a začali jsme oficiálně vystupovat.“ 

Tehdy, čili přesně kdy? Brněnská skupina Krabat vznikla v říjnu 1982, a zajímavostí určitě je, že její sestavu tvořil kromě jmenovaných pánů Řehoře a Jégra též pozdější bubeník slavného Titaniku Stanislav „Slávek“ Fric. Po jistém údobí střídání hráčů na postu baskytary (Krabatem prošel též například další dobový hráč brněnského Titaniku, Jiří Hradecký) doplnila čtveřici známá osobnost tuzemského rockového dění Vilém Majtner (spojen s legendou zvanou Synkopy).

Krabat svým způsobem předběhl dobu, protože se jako jeden z mála v té době rozhodl nestavět na převzatých zahraničních hitech, ale byl schopen díky autorskému tandemu Řehoř – Jégr (texty zejména Řehoř) produkovat svoji vlastní tvorbu, konkrétně svěží hard rock, stylově inspirovaný například bandem světového formátu AC/DC. Tato skutečnost mu sice zajistila nebývalou dobovou popularitu, avšak bohužel též popularitu krátkodobou, jak bude řečeno dále.

Stačilo cca půl roku a Krabat se v okolí Brna stal skutečným rockovým pojmem, tancovačky (zábavy) s jeho účasti začaly vykazovat obrovskou návštěvnost, což Pavel Řehoř později glosoval takto: „V pátek odpoledne na nás vyjelo z Brna třeba 500 lidí. My jsme dorazili na místo kolem páté odpolední a to už bylo naprosto v obležení našich fanoušků. Další den jsme hráli jinde a oni popojeli s námi.“

Popularita souboru Krabat byla údajně v tu dobu až natolik divoká, že se na jedné z brněnských zdí objevil nápis „S Krabatem na věčné časy a nikdy jinak“. Pro mladší ročníky vhodno uvésti, že tento slogan nebyl ničím jiným než vtipnou parafrází socialistického hesla symbolizujícího družební poměr  Československa a Sovětského svazu „Se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak“. 

Určitě si dovedeme všichni představit, že takovéto hanobení třídních pořádků nemohlo zůstat bez následků.  A taky že nezůstalo. Uvědomělým soudruhům se jaksi ty věčné časy s Krabatem příliš nepozdávaly, a tak se rozhodli, že je „krapet“ zkrátí. V dubnu roku 1984 bylo skupině odňato povolení k oficiálnímu vystupování a dne 28. dubna 1984 Krabat odehrála ve vesničce Tvarožná na Brněnsku svůj poslední koncert, avízovaný kupříkladu plakáty s hesly „Electric Funeral“. Prameny týkající se dobových skutečností hovoří o tom, že zástupy lidí otrhali místní květenu a pódium s členy kapely, zdobenými symbolickými malovanými slzami (a určitě nejen těmi malovanými), květinami zasypali.

Tak „skončil“ po zhruba roce a půl Krabat, hard rockový učeň, který však dál následně vzniknout právě jiné legendě, skupině DETTO.

II.    ÉRA HARD ROCKOVÉHO DETTA

Poznámka: tuto skupinu nezaměňovat se stejnojmennou chotěbořskou bluegrassovou kapelou!  

Jak vidno, éra hard rockového Detta se nerodila lehce. Skupina Krabat sice oficiálně ukončila svoji činnost v roce 1984, avšak z dobových pramenů, resp. nahrávek vyplývá, že jeho písničky zazněly v podání členů kapely (Řehoř, Jégr, Majtner, Fric, i další) ještě např. v roce 1985 na jisté koncertní akci v Brně v sále Horova, z níž se podařilo dochovat unikátní zvukový záznam (bližší informace viz část V. Bonusy). Nutno však ironicky podotknouti, že slovo „Krabat“ na nahrávce neuslyšíte... proč asi? :-(. 

Čili stručně - vzniku Detta předcházelo ještě jakési krátké mezidobí v podobě existence kapely MAXON (ta stejně jako Krabat, narozdíl od Detta, bohužel nemá ani svůj profil v proslulé Encyklopaedii Metallum, tyto dvě bandy jsou pouze zmíněny u jména Pavla Řehoře v rámci profilu smečky Drunk President). Maxon kromě Řehoře a Jégra tvořil pozdější basák skupiny Titanic Milan Hanák, a rovněž bubeník Lubomír Beránek.

Cca v letech 1985 – 1987 následovalo období základní vojenské služby, pro všechny lidi i muzikanty, Pavla Řehoře nevyjímaje, nešťastné (tehdy u nás samozřejmě ještě neexistovala profesionální armáda, a tak na dvouletou vojnu musel každý zdravý jedinec). Tento vývoj je na zmíněné nahrávce Horova 1985 před poslední písní Vrať se! okomentován lakonicky „nashledanou za dva roky!“.

K dalšímu vývoji po návratu Pavel Řehoř později řekl: „Po vojně jsme dali s Tomášem Jégrem, Mírou Beránkem a Vilémem Majtnerem dohromady Detto a v této sestavě hrajeme dodnes.“ Ano, informace o „hraní dodnes“ pochází samozřejmě z doby existence hard rockového Detta, čili se k aktuálně počítanému roku 2010 nevztahuje (jak si asi povzdechnou všichni fanoušci kapely – bohužel...). 

Formace pod názvem DETTO byla založena v roce 1987, avšak slovo „založena“ je opravdu jen orientační, protože Detto vskutku navazovalo na historii Krabatu a Maxonu. Spojitost s dřívějšími hudebními dějinami je patrná nejenom personálně, ale jest též ilustrována skladbami jako Co bude dál? nebo Nechci být v pořadí. A v neposlední řadě tuto spojitost vyjadřuje i samotný název „nové“ skupiny, DETTO, který v latině, resp. i jako do češtiny převzaté cizí slovo, znamená „totéž, to stejné, stejně tak“, a tento název měl symbolizovat právě návaznost na předchozí hudební činnost zúčastněných muzikantů.

Krátce po svém vzniku, v roce 1988, skupina vyprodukovala demonahrávku pojmenovanou po asi nejznámějším hitu kapely Tanec ve španělských botách (viz sekce Bonusy). Jedna ze skladeb demosnímku, Anonym, zněla následně vítězně na vlnách někdejšího nesmírně populárního vysílání Čs. rozhlasu Posloucháte Větrník, jehož pořad Metal Top Ten poslouchali tehdy snad všichni rockeři a metalisti (byl unikátní nejenom tím, že kromě nestora Oskara Gottlieba jej uváděla dnešní televizní hvězda Michaela Jílková, ale hlavně skutečností, že se zde pouštěly demonahrávky kapel, které ještě neměly svoje desky, čili totální undergound!). Pro úplnost vhodno dodat, že závěrečnou skladbou dema Detta byl song ještě z krabatovské éry Co bude dál?.

A co tedy bylo dál? Svižný a šťavnatý hard rock, podpořený výbornými instrumentálními výkony, zaujal zpěváka a kytaristu Olympiku Petra Jandu, který na přelomu 80. a 90. let minulého století tvořil pod křídly Supraphonu nezapomenutelný projekt podporující tuzemské rockové a metalové kapely s názvem ROCKMAPA. Rocková edice, která svého času pomohla řadě brněnských rockových formací (jako Kern, Titanic, Taxi...), pomohla i Dettu.

Petr Janda zařadil dvě jeho skladby, Zlej tejden (autoři T. Jégr - V. Majtner/P. Řehoř - V. Majtner) a Tanec ve španělských botách (T. Jégr/P. Řehoř), na rockmapovský singl č. 18 z roku 1990, a Detto bylo písní Zlej tejden zastoupeno rovněž na A-straně LP kompilace Rockmapa 2  téhož roku. Tento sampler, narozdíl od jedničky, se sice příliš velkého ohlasu nedočkal, ale po letech je dobový vinyl ceněn sběratelsky velmi vysoko. Na tom ničeho nemění ani fakt, že ve své době Rockmapu 2 kritika dosti setřela, nebylo to však ani tak kvůli kvalitě hudební, ale kvůli rovině dramaturgické (např. známý recenzent Vojtěch Lindaur napsal v časopise Rock & Pop, č. 11/1990 z 28. září: „Že by tedy Janda prostě poskládal snímky kapel tak, jak se natočily v Propasti a jak je vydal Supraphon na singlech? Už to tak bude.“, a dal elpíčku 1,5 hvězdičky z možných pěti, tj. takřka minimum.  Z tohoto hlediska lze určitě vyjádřit lítost, že skupiny zařazené na sampler, včetně Detta, nedostaly možnost natočit kromě singlu třetí skladbu - Zlej tejden tudíž vyšel „zbytečně“ dvakrát, jednou na singlu a jednou na elpíčku.  

Pro ty, kdo by chtěli vědět, jak Petr Janda okomentoval skupinu DETTO v době natáčení ve studiu Propast, jsem si dovolil z časopisu Rock Revue č. 3, ročník 2/90, ocitovat poněkud kontroverzní hodnocení:

"DETTO - brněnská trochu unavená hard rocková kapela složená ze zkušených hudebníků. Ve studiu nebyli poprvé, nahrávání probíhalo v klidu. Nelíbila se mi španělská rytmizace, která byla v obou písních, i když jedna z nich se jmenuje Tanec ve španělských botách. Líbilo se mi Majtnerovo zpívání Zlej tejden, zpíval moc pěkně, s odpichem a razancí, i když se domnívám, že Brňák takového slangu nepoužívá."

Jak vidno, Detto bylo na přelomu 80 a 90. let 20. století docela slušně rozjeté – sklízelo úspěch v rozhlase, nahrávalo písničky na desky a vystoupilo taktéž  v kultovním hudebním pořadu bratislavské televize Triangel, který v čele s moderátorem Dano Junasem pomohl k popularitě celé řadě hard rockových a metalových kapel (namátkou Kern, Tublatanka, Arakain, Törr, Titanic...).

Kromě těchto oficiálních počinů po Dettu díky přízni jeho fanoušků zůstala zachována celá řada unikátních nahrávek (viz sekce Bonusy), které i přes svůj mnohdy slabší zvukový kabát dokazují, že hard rocková éra Detta má navzdory svým letům pořád šmrnc a nezapomenutelnou atmosféru.  Tato éra však bohužel netrvala dlouho, končí totiž v prvním roce po revoluci (1990), kdy se začíná odvíjet nová (a zatím poslední) etapa skupiny Detto.

V pozdějším profilu již crazy metalového DETTA (viz dále), uveřejněném na prahu roku 1992 v měsíčníku Melodie (na datu zveřejnění se podepsal v tu dobu běžný značný časový skluz), byly vavříny hard rockového Detta shrnuty následovně: „Tahle na naše poměry abnormálně střelená banda dala o sobě vědět poprvé v roce 1988. Dokázala zvítězit v diváckých soutěžích brněnského městského i krajského kola Rockfestu, vyhrála posluchačskou anketu Žebříček Větrníku, objevila se i v televizním Trianglu a získala první studiové zkušenosti, když nahrávala pro Supraphon dvě skladby na Rockmapu a singl. To už je ale všechno pryč.“

III.    DETTO CRAZY METALOVÉ

Hudba kolem Pavla Řehoře se zkrátka musela pořád vyvíjet : od roku 1990 skupina mění poměrně výrazně svůj hudební styl - ze svěžího hard rocku přesedlává na ještě divočejší škatulku, pro kterou vymýšlí originální název CRAZY METAL (bláznivý metal).

Je možná tak trochu paradoxem dějin, a současně též důsledkem dlouhých předlouhých výrobních lhůt gramofonových desek v oné době (časový rozdíl mezi natočením nahrávky a jejím vydáním býval běžně mnoho měsíců, třebas i rok), že v době, kdy Dettu vycházely na vinylech  - tedy přesněji řečeno na dvou vinylech - jeho hard rockové skladby, lídr Pavel Řehoř již usilovně pracoval na nové podobě kapely.

V již zmiňovaném profilu Detta  v měsíčníku Melodie se k tomuto vývoji udává následující: „Koncem roku 1989 se zájmy muzikantů rozcházejí a kapelník Pavel Řehoř začíná stavět nové DETTO na fungl nových hudebních i personálních základech. V dubnu 1990 se už DETTO objevuje na pódiích v novém crazy metalovém hávu.“ ... „Předvádí novou image a především muziku, tvrdší, rychlejší, ale hlavně bláznivější!“

Kromě Řehoře nezůstal v novém Dettu nikdo ze staré sestavy. Lídr se obklopil jednak dvojčaty Dadákovými, kytaristou Otou a basákem Jarkem (oba ex-Nabeton), bubeníkem se stává Radek Plavina (dříve hrával například v další známé brněnské kapele, v Pulsu). 

Dle dobových informačních zdrojů natáčí skupina v červnu roku 1990 demosnímek s crazy názvem Perpetuum Debile, pojmenovaném podle jedné ze skladeb  - nezaměňovat s pozdějším EP - o něm však nám není bližšího známo, není dokonce uveden ani v Encyklopaedii Metallum. 

Důležité však je, že na základě demonahrávky skupina navázala spolupráci s brněnskou uměleckou agenturou PERCOM, u níž v roce 1991 vydává čtyřpísňové EP Perpetuum Debile  (natočeno v brněnském studiu Audio-Line).

Pamatuji se, že ve své době vyvolalo toto EP poměrně solidní poprask, a to nejen díky originálně pojaté hudbě, stylově někde mezi rokenrolem a thrash metalem, - viz název poslední skladby Thrash And Roll, ale též díky bláznivým textům, čerpajícím mimo jiné z charakteristického brněnského prostředí (viz píseň Rychlošalina hrozná konina).

V Rock & Popu ze dne 2. srpna 1991 vyšlo hodnocení koncertu Detta konaného 16. května 1991 v brněnském klubu Šelepova, kdy Ivana Šimčíková napsala kupříkladu toto: „Tenhle koncert v brněnském sále na „Šelepce“ jakoby završil půldruhého roku snažení o novou tvář kapely. Tak dlouho už je totiž minulostí bývalá sestava Detta.“ ... „Současnost tvoří především hudební posun souboru, ze zarytého agresivního metalového dunění na pozici inteligentního nadhledu, aniž by hudba cokoli ztratila ze své syrové dravosti. Podvědomě se nabízí srovnání s Klukovou formací Progres-Pokrok, která svého času stavěla rovněž na humorné nadsázce a ironii. Zatímco však doménou Pokroku byla parodie budovatelských písní oblečených do hávu á la  Zappa, Detto jde tvrdě v duchu metalových tradic přímo na diváka a své crazy texty mu cpe decibelovými nárazy přímo do uší.“

Jak vidno, jednalo se o velmi pozitvní hodnocení, které pak autorka doplnila slovy:  „Detto přichází v současné době s něčím novým. Ten kdo tvrdí, že textová složka hudebního projevu je u metalu druhořadá, bude po shlédnutí koncertu či poslechu desky udiven.“ Šimčíková následně zmiňuje vydání EP Perpetuum Debile, s tím, že i songy z ní zazněly v rámci tohoto koncertu,  „přestože oproti gramofonovým nahrávkám se zde ještě projevila místy nesehranost všech tří kytaristů a intonační chyby. V podstatě však Detto vykročilo na dosud málo prošlapanou cestu, což ocenilo i publikum, které muzikanty jen nerado pouštělo z pódia.“

Názvy ostatních skladeb Detta – kromě oněch čtyř z EP – zřejmě nikde oficiálně v tento čas nenajdete (ani my jsme nenašli), takže s díky využíváme komentáře jednoho fanouška k našemu původnímu článku: mělo se jednat o písničky jako Vukán AIDS pán, Ivan Lobkin pěrestrojkin, Tanec 2...

Že Detto v tu dobu nehrálo jenom na Brněnsku, dokazuje i noticka známého rockového redaktora Petra Korála v reportu z festivalu Monsters of Heavy Metal 1, který se konal dne 29. června 1991 v Klatovech a na němž vystoupily kromě Detta též kapely jako Shaark, Železná neděle, DAI, Asmodeus nebo Arakain (report byl zveřejněn opět v magazínu Rock & Pop, č. 17 z 30. srpna 1991): „K tomu, kam zaškatulkovat muzikantsky schopné Detto, mě napomohl název jedné jejich skladby: Thrash’n’ Roll.“ Na bližší hodnocení se však bohužel nedostalo, protože autor měl samozřejmě vymezený prostor a smeček bylo přes deset.

K originální imidži kapely určitě přispěla i stylizace propagačního plakátu s lepou polonahou děvou viděnou zezadu, jíž chlapci symbolicky utahují španělské boty. Koneckonců, kromě muzikantů samotných lákala na koncertech do hlediště i zřejmě totožná, vnadami obdařená „90-59-85“, přičemž zlé jazyky tvrdí, že v důsledku jejího sexy rejdění muselo být vystoupení mnohdy i přerušeno...

Atmosféru crazy metalového Detta velmi dobře vystihuje závěr opakovaně citovaného profilu z měsíčníku Melodie, v němž Pavel Řehoř řekl: „Samozřejmě, chcem převálcovat všechny kapely, který se berou moc vážně, který srandovně straší a vzývají čerty a přitom kromě hoblíku na třech tónech neumějí nic. Už bylo dost naštvanejch ksichtů. Tak dejte škopek a vězte, že je to všechno jenom rock’n’roll!“

Nicméně ani existence nového Detta neměla dlouhého trvání, jelikož ještě na podzim 1991 zakládá frontman Pavel Řehoř další dobově známou brněnskou skupinu DRUNK PRESIDENT.

IV.    DOBA PO-DETTOVSKÁ (ZÁVĚR)

A ani formace Drunk President, jejíž styl je Encyklopaedií Metallum označen jako „heavy metal s vlivem funku“, neměla výraznějšího trvání: po 6-skladbovém demu Mám ho tam (únor 1992) vydala v roce 1993 u vydavatelství Bonton svoje jediné album Všechno hned! Vlastně se jednalo paradoxně o vůbec první dlouhohrající desku, kterou kdy mimořádně talentovaný muzikant Pavel Řehoř se svými kapelami vydal. Nicméně stav značky Drunk President se dá označit jako on hold (v držení).

S čímž souvisí i další zajímavost, a sice skutečnost, jakého věhlasu a puncu nezapomenutelnosti se dostalo Dettu jakožto kapele, která vlastně nikdy žádné album (rozuměno dlouhohrající) nevydala.   

Zpěvák a a baskytarista Vilém Majtner vydal v roce 2003 u vydavatelství Underground Symphony album Goddess Of Revenge se symfonic power metalovým projektem zvaným NEMESIS (nezaměňovat prosím se stejnojmennou ostravskou death metalovou bandou).  O jeho dnes již legendárním členství ve skupině Synkopy, resp. Synkopy 61, zde není potřeba hovořit. 

Pavel „Gregory“ Řehoř má známou uměleckou agenturu GREGORY MANAGEMENT a provozuje brněnský hudební klub METRO MUSIC BAR na Poštovské ulici (viz též odkazy níže), a dle zjištěných informací působí též například v originální skupině Zadáci.  

Kytarista a zpěvák Tom Jégr vystupuje v současné době s vlastní rhytm & bluesovou skupinou Tom Jegr Gang (křest nového CD v sobotu 27. 11. 2010 v brněnském klubu Budoár na Josefské ulici č. 14, dobudoaru.com – a zkuste si tipnout, kdo koncert pořádá: Gregory Management!) – viz též zajímavé odkazy níže. 

V.    BONUSY

A.    Oficiální diskografie DETTO:

Demosnímek Tanec ve španělských botách, 1988 (zdroj: Encyklopaedia Metallum):

Strana A

01.    Závod s nudou
02.    To je konec
03.    Bourák
04.    Nechci být v pořadí
05.    V mezích norem
06.    Poslední romantik

Strana B

07.    Žádnou
08.    Hazardní hra
09.    Co bude dál?
10.    Tanec ve španlských botách
11.    Anonym
12.    Zlej tejden

SP Rockmapa č. 18, Supraphon 1990

01.    Zlej tejden
02.    Tanec ve španělských botách

Sampler Rockmapa 2, Supraphon 1990 – skladba Zlej tejden, seznam všech skladeb:

01.    Řetěz: 1415 (strana A)
02.    Panika: Bezděz
03.    Detto: Zlej tejden
04.    General Bass: Život na dlani
05.    Dux: Narkoman (strana B)
06.    Taxi: Sedmnáct
07.    Merlin: Nevada
08.    Kabát: Koleda, koleda

Demosnímek Perpetuum Debile, 1990

EP Crazy Metal, Percom 1991

01.    Fade Out
02.    Rychlošalina hrozná konina
03.    Perpetuum Debile
04.    Thrash And Roll

B.    Neoficiální diskografie (příkladmo):

(Poznámka: není-li uvedeno jinak, jedná se o nahrávky skupiny Detto)

Záznam koncertu – nahrávka Krabat – Horova 1985

01.    Rukou mávnout
02.    Nechci být v pořadí
03.    Na nic se neptáš
04.    Ber, ber, ber
05.    Podraz
06.    Kupuj a neváhej
07.    Fialový gatě
08.    Prohra
09.    Síla chtivost
10.    Snad
11.    Naděj
12.    Ať si někdo zkusí!
13.    Čas
14.    Už nejsou
15.    Co bude dál
16.    Vrať se!

Záznam koncertu Šlapanice 1. 7. 1988

01.    Tanec ve španělských botách
02.    Zavírací doba
03.    Vrať se
04.    Poslední romantik
05.    Černá ovce
06.    Už je to tak
07.    Zkrácená láska
08.    Ani náhodou
09.    Zvláštní bejvák
10.    Co bude dál
11.    Bourák z Tuzexu
12.    Co ti zbylo
13.    Závod s nudou
14.    Už ani lok

Záznam koncertu Brno 5. 12. 1988

01.    Závod s nudou
02.    Ani náhodou
03.    Zpověď
04.    Už ani lok
05.    Velký český manažer
06.    Memento
07.    Zlej tejden
08.    Proč
09.    Zvláštní bejvák
10.    Vím to co vím
11.    Anonym
12.    Co ti zbylo
13.    Tanec ve španělských botách
14.    Eine Kessel Buntes
15.    To je konec

Detto: Rock Brno - živák (video) - 1990 - Leťnák na Lenince

Detto: Crazy Metal - živák (video) - 16.11. 1990 - Šelepka

C.    Důležité odkazy:

metal-archives.com (Profil Detta v Encyklopaedii Metallum; též jsou zde k dispozici profily skupin Drunk President nebo Nemesis)

metromusic.cz (oficiální stránky brněnského hudebního klubu Metro)

gregory.cz (oficiální stránky agentury GREGORY MANAGEMENT, v záložce Kapely najdete mj. i sekci Drunk President včetně videoklipu)

bandzone.cz/detto (profil kapely založený fanouškem)

Fotogalerie