Nový cyklus našeho webu: METAL MÁ JMÉNO… Díl 01 – ALEŠ.
Vážení čtenáři, rozhodli jsme se na našem webu založit nový cyklus nesoucí název METAL MÁ JMÉNO… „?“ Klíčem k jednotlivým dílům bude konkrétní křestní jméno našich muzikantů (či muzikantek), takže Vám postupně přineseme díly týkající se vždy jenom Jaroslavů, jenom Petrů, jenom Aniček a jenom Gertrud. :-) Vždy s komentářem, co dané jméno znamená, a pro (nejenom) metal zvlášť. Kvantitativní formát by přitom měl znít 3 plus 1, tj. 3 tvrdě rockové skladby, a jedna z jiného žánru jako bonus.
A prosím, technická poznámka na závěr úvodu alias konec začátku, neklademe si za cíl úplnost, ale zajímavost. I tak nám zde ale budou některá jména (a to doslova) chybět, čímž se tímto omlouváme.
Jméno ALEŠ
Aleš, Alex, Alexandr, Alexej… Jméno prostupující řadou národů prý znamená, že dotyčný je štítem, záštitou, pomocí, obráncem. V našem případě - tedy v rámci tohoto dílu - Alešové vždy pomáhali tvrdému rocku, a my si pojďme říct in concreto jak.
ALEŠ Brichta (Arakain)
Bez metalového komentáře. Co mne ovšem potešilo i pobavilo zároveň, že na Wikipedii ve stati „Známí Alešové“ vévodí všem, i Cibulkům a Hámům, právě Aleš Brichta (jedná se o výřez, takže za Luneticem seznam úspěšně pokračuje :-):
(Kurnik šopa, no snad to není podle abecedy?!?)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aleš
Aleš Brichta je skutečný bouřlivý mistr tuzemského metalu světové kvality, takže klip je jasnej:
Z hlediska diskografie, anglická verze skladby Pán bouře (Stormmaster) vyšla v roce 1994 jako otvírák desky THRASH! (Popron Music).
ALEŠ Bajger (Vigor)
Není účelem tohoto článku psát životopis zpěváka a kytaristy Aleše Bajgera, který je bohatý jako tvrdý rock sám. Pravda, tento Aleš se nikdy neproslavil jako Brichta, to ovšem nic nemění na majestátnosti a magii jeho zřejmě stěžejní rockové písně Kníže, jejíž Bajgerem složenou hudbu otextoval nikdo jiný než slovutný bard z téhož regionu Jaromír Nohavica.
Na CD vyšla skladba Kníže poprvé v rámci 2CD projektu Rockové balady (Rockové balady 2, Sony Music/Bonton 2000).
ALEŠ Havránek (Panthenol)
Dříve, tj. v 90. letech minulého století poctivej thrash metalista, dneska poctivej pankáč, vždycky napruženej jak struna (jak svoje struny), když měl někde hrát. Prostě srdcař kapely PANTHENOL, jejíž srdce se ovšem bohužel nedávno zastavilo úmrtím bubeníka Járy Pařila.
Pevně věřím, že kapela i pod silou Aleše Havránka povstane z mrtvých a opět začne hrát, a to pořádně hlasitě jak to má ve zvyku, aby to i její bubeník v nebi slyšel, protože bez týhle svěží muziky by bylo na světě zbytečně trošku smutnějc.
BONUS: Brno, Bratrstvo a mj. ALEŠ Čuma (kterak strašně aktuální píseň, bohužel):
Tady Dědek.
Komentáře