NECHTE ZNÍT ZVONY - JE TADY VITACIT!

Těch třicítek je teďkom docela dost, ať už se jednalo o třicáté výročí tzv. sametové revoluce, nebo 30th Anniversary Titanic Metal Celebration, a do toho všeho teď něco, co jsem fakt nečekal, ale o to víc mne to potěšilo: debutové album skupiny VITACIT Vzhůru přes oceán na CD!

Vlastně „věštecké“ album, které pomyslně předpovědělo další dějinnou cestu Miloše Dodo Doležala, ostatně jak o tom psal pan Jaromír Tůma v dobovém měsíčníku Melodie 8/91: „Vzhůru přes oceán, řekl si Miloš Doležal v souladu s názvem elpíčka skupiny Vitacit a začal balit drahocennou kytaru, aby 8. června vyrazil na svou největší cestu.“

Původní obal

Majestátně kontrastní obal s černým logem na bělostném pozadí (Photo & Design dobově velmi známá dvojice Daniela a Jiří Antalovských, 1990) rozbuší hercnu ještě před spuštěním kotoučku v přehrávači. A potom aj po třech dekádách prááásk: Dragon, Zvony, Loď, Vzhůru přes oceán, Sybila, Beznaděj ... skladby, které přečkaly celý věk a hrají se dodnes – viz například nadmíru úspěšné turné Souboj Rebelů 2016. A k tomu všemu 2 bonusy, k nimž se ještě dostaneme.

Všechny základní faktografické údaje + ony nadmíru aktuální si můžete přečíst například zde: https://www.bontonland.cz/vitacit-vzhuru-pres-ocean/

Já bych na tomto místě rád vypíchl spíše ty méně známé skutečnosti, které sice počátkem 90. let bušily v labyrintu srdce nejednoho fanouška, nicméně třicet let je třicet let, a dnes mohou být tudíž logicky spíše pozapomenuty...

Relativizovaná recenze

Píše se duben 1991 a v Melodii vychází recenze tohoto alba v jakémsi „hromadném“ článku společně s Tublatankou a Metalindou; už tuto skutečnost, totiž že Vitacitu (a nejenom jemu) nebyla věnována samostatná recenze, považuji za jistou dehonestaci tohoto vynikajícího alba, ale to je vizitka pana Tomáše Ondráška, nikoli samotného Vitacitu.

(Aby bylo vše korektní – v oné době byly výrobní lhůty časopisů úplně jiné než dnes, trvalo třeba tři měsíce, než článek vyšel, a za druhé, což je ještě důležitější, než do Melodie se svými recenzemi vstoupili pánové okolo fanzinu Metaliště, tak se metalovým deskám dávalo zásadně minimum, 3 hvězdičky Arakainu z 5 byly světlou výjimkou, běžně platilo spíš 1 – 2,5 čili max. polovina. Za třetí platí, že v tištěném periodiku byl na rozdíl od webzinů jen maličkatý prostor pro každou jednotlivou recenzi, což koneckonců logicky zůstalo u metalových tiskovin platné i dnes.)

Vitacit dostal hvězdičky 2 z 5 možných, ovšem je pravda, že autor zkritizoval především desku, nikoliv kapelu jako takovou - dovolím si z recky i citovat: „Z pódia znělé a úderné písničky znějí z desky nedotaženě a hluše. Není se čeho chytit, abych se těšil na druhý poslech.“ - Velmi zajímavý postřeh, protože já se i po 30 letech dalšího poslechu nemohu dočkat. Další cit.: „Rytmika, na koncertech dunivá a hrnoucí, je náhle zakřiknutá. Tak nemoderně hrála a nahrávala druhá západoněmecká liga před dvanácti lety.“ - Pan recenzent byl zřejmě velmi „sečtělý“, protože třeba já jsem v tu dobu druhou západoněmeckou ligu vůbec neposlouchal, ha ha. A chcete třešničku na dortu, na adresu jednoho z nejkreativnějších tuzemských metalových muzikantů? - „V pojetí muziky neslyším tvůrčí a objevitelskou vášeň. Viz Vzhůru přes oceán – potenciální velehit jedna báseň. Hezká melodie je ubita necitlivým aranžmá.“ – Ať poslouchám jak poslouchám, žádné necitlivé aranžmá v tomto vskutku megahitu fakt neslyším, ba naopak, domnívám se, že právě díky tomuto zvolenému svěžímu aranžmá je to velehit. Inu, nechte bít kladiva.

Zmínil jsem pouhé 2 hvězdičky a taky pány z Metaliště, a proto musím vysvětlit onen „záhadný“ titulek Relativizovaná recenze. V Melodii č. 8/91 (mimochodem, na titulní straně byl Karel Gott a taky tam byl velký rozhovor Dodo Goes To Hollywood) totiž vyšla recenze druhého LP Titaniku Ábel, jemuž dal právě redaktor Metaliště Pavel Kutnar taktéž pouhé 2 hvězdičky, jenomže na závěr připsal - a považte, že tohle cituju já, Brňák :-) „Co dát Titaniku, když vitacitářskému Vzhůru přes oceán byly na tomto místě před nedávnem přiděleny pouhé dvě hvězdičky? Nezbývá, než na to zapomenout, dát Titaniku taky dvě, a myslet si, že Vitacit dostal tři a půl nebo čtyři. Pak by to odpovídalo.“

Tož další písemný doklad o výjimečnosti debutového LP Vitacitu kronikářsky dochován. A pojďme zpátky k faktografickým údajům.

30 000!!!

Tak schválně, tipněte si, kolik se asi „Over The Ocean“ prodalo? (Původně jsem chtěl napsat, kolik se prodalo Oceánu, ale o tomu už teď ani Muk.)

Vitacití album vyšlo v roce 1990 u vydavatelství Multisonic, které se sice metalu příliš nevěnovalo, ale věnovalo nám např. klenot Tōrru Armageddon), a co se týče prodejnosti, ta nebyla na heavy metal rozhodně špatná, o čemž vypovídá sám Miloš Dodo Doležal v již zmíněném interview pro Melodii 8/91, na adresu alba: „Já jsem přesvědčený, že jsme odevzdali maximum, že lepší být nemohlo. Koupili si ho lidi, kteří nás znali, a prodalo se snad 30 000.“

Bonusy

Cédéčko obsahuje 2 bonusy, skladby Labyrint srdce a Braň se; obě pocházejí z doby, z níž vzešly i kompozice Vitacitu na diskutované LP, nicméně i tak lze k bonusům podotknouti několik zajímavých vět.

Labyrint srdce je věc, kterou si můžeme v dobové podobě poslechnout na youtubovém záznamu Live In Trutnov 1990, a můžeme srovnávat: https://www.youtube.com/watch?v=k0JI_y0qv5s

Též jak jest známo, tent song zařadil Miloš Dodo Doležal na své druhé sólové (a první sólové zpívané) album Dráždivý dotek roku 1992, ovšem v poněkud lyričtější poloze: https://www.youtube.com/watch?v=F3onH3F31Rs

Braň se je rovněž stará věc, a pro srovnání lze použít tento odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=fzoU9mRdHSc

Otázkou zůstává, proč se na CD jako bonus neobjevil flák Nerovný boj, ale to už by bylo na další pojednání. A tak kdož má zájem, může kliknout třeba zde – výborné video i zvuk: https://www.youtube.com/watch?v=pQFWjM1chtM

Reedice

Lze souhlasit s názorem Milana Nováka obsaženým na našem Facebooku: „Škoda, že bonů není více a je tak odfláknutý obal, redice 30 let a chybí fotky, texty a další věci. Škoda, protože další reedice hned tak nebude, možná za dalších 30 let :)“

Pravdou jest, že CD i přes svou relativně výraznou cenu (v Brně např. 299 Kč) neobsahuje vlastně žádný booklet - z hlediska front-coveru jediný list, takže se nedočkáme ani textů, ani dobových fotografií, o nějaké dramaturgické anotaci, dobovém komentáři ani nemluvě.

Na druhou stranu, právě tímto nedostatkem se kotouček rovná deskám v době svého původního vydání, a vlastně je tím pádem přesně „ilustruje“: žádný booklet, žádné texty, žádné fotky ... poněvadž jak známo, přílohy s texty a fotkami začaly v tuzemských deskách vycházet vesměs až od dvojky vejš, resp. v době dvojek tuzemských „jedniček“, abych tak slovní hříčkou řek’ (viz Arakain, Kern, Root, Sax atd.)

Každopádně obrovský dík za tohle CD!

(U)závěr

Jedno z absolutně nejlepších elpíček tuzemských metalových vod opět zní, a všem za něj moc díky!

Zbývá dodat jedinou věc: my metalisti nejsme necitliví, a když nás někdo tepe (viz výše), nezvedáme hned kladiva. A proto taky v tuto relativní chvíli neplatí: nechte bít kladiva, ale – nechte BÝT kladiva. A Nechte Znít Zvony. Pro nás pro Všechny.

P.S.: Prognóza

Je krásné mít Facebook Miloš Dodo Doležal Fan Club: „Tak po 30 rokoch vyšlo legendárne album kapely Vitacit - Vzhůru Přes Oceán . A za paár mesiacov možno ešte niečo ale psssssssssssssssst“

Naprosto natvrdo si troufám tvrdit, že to bude druhé sólové, první zpívané album Miloše Dodo Doležala Dráždivý dotek.

Nicméně rockové hudební tajemství skýtá i možnost čehokoli jiného...

Mějte se fajn, tady Dědek.