MOJE SLZAVÉ ÚDOLÍ
Trošku mne chytl splín, tak tady to máte….moje vzpomínky na babičku a na mého největšího kamaráda, kterýho jsem kdy měl, na Michala. Už nikdy mi nebude líp než tehdy. Tož aspoň básničku, jednu jedinou. Babička byla pohřbena na líšeňském hřbitově, v roce 1988, kdy jsem zažil první koncert Kernu.
Klene se, klene
Slzavé údolí
Modlitba z vejminku
A okna kamkoli
Klene se, klene
líšeňské údolí
Pod těmi nebesy
Kde už nic nebolí
Na život vzpomíná
Jenom to svědectví
A pustá zemina
Tuší, že Bůh to ví
Hodil jsem lopatkou
Tu marnou hlínu
Tam někam do nikam
Do černi splínu
Rakev se rozpouští
Jako chlad na poušti
Vzpomínky tají
A víc už nevydají?
Vše se mi jenom zdá
Tam dole, Pekařská
S Tebou a s Michalem
Navěky šťastný jsem
Klene se, klene
líšeňské údolí
Pod těmi nebesy
Kde už nic nebolí
Komentáře