METALOVÉ MELODIE NA MELODCE
Report / Calibos, Aldabra (křest CD), Mylions / sobota 21. ledna 2023 / Brno, Melodka
Jsou v životě věcí, které čekáte, a potom taky ty, jež nečekáte. A ty co nečekáte, to jsou taková překvapení, buď příjemná, nebo nepříjemná. Sobotní večer na Melodce byl z těch věcí věru příjemných – jemných však nikoliv, panč to byl nářez jak Brno.
Ono se to může zdát jako banalita, ale není – a sice že tuzemská kapela vydá nedlouho po sobě cédéčko s texty v češtině a s původní muzikou. Právě tohle se podařilo skupině ALDABRA pod názvem Kráska a Zvíře (navazujíc na Zapomenutou Spravedlnost).
Aldabra však nebylo zvíře jediné, jež na Melodce se večer onen zjevilo. Na pomoc, jež ovšem oslavenec vůbec nepotřeboval, si tento ostrov pozval jednu totální legendu a jednu „mladistvou naději“. Pojďme na to.
Jestliže vyslovíte jméno a příjmení Mirek Spilka, ztopoří se veškerá „holomócká“ nebesa, a krom zde přítomného tělesa CALIBOS zaržá i Skramasax či Perseus!
První kapela večera to rozjela jak Cirkus Humberto – Míra v černým majestátním hábitu jak totální černokněžník, předsunutý bicí, aby se nemuselo zbytečně přestavovat, a do toho všeho melodickej rachot jak když se valí vosumdesátky! Za krále Calibos!
Srdečně smekám před sehraností kapely, ty změny rytmů a hlavně tempa se nedají jen tak přejít, ty se musí sehrát. Strukturálně rytmizující i zrychlující kompozice songu Ikaros zvěstovala info o nás všech, a hlavně hrála to co chcem, rytmickej metal a to prostě stačí.
Ježto jsem značnou část večera stál před pódiem ve druhé řadě, s milovaným Mírou Spikou jsem si ťukl pěstí, protože pěst, to je zvěst. A v tom něžným dotyku pěstí nejenom že byl rozdíl oproti pěstem násilným, ale byla tam i obrovská něžná jiskra nádhernýho metalu přelomu 80. a 90. let, kdy melodie vítězila a svět šlapal dál.
Nemůžu si pomoct, ale Mirek Spilka, resp. Calibos, je pro mne jeden z nejpoctivějších symbolů melodickýho slovanskýho heavy metalu, k němuž se vždy tak rád vracím – symboly: neuvěřitelná šlapavost, rytmika, přitom výrazná klenutá melodika, geniální pěvecká linka, hudební oblouk jak sviňa, všechno šlape jak armáda míru, parrráááááda!!!
Za smrt zase smrt! Pravda, Míra má tu svoji metalovou továrnu dobře vysoustruženou: chlapci makají, dřou, a Spilka tam tak stojí, povlává v klima větrů, pohoupává se v nich, kymácí a tak dál, a do toho další kytarová megamrda! Jedni z mála, co nezapomněli na stupnice, jedni z mála, co nezapomněli na metal!
Dle mého subjektivního názoru předvedl Calibos úplně všechno ze vzorkovníku světovýho metalu. Absolutní extratřída, á propos, vůbec se nedivím, že jsem na Melodce neviděl třeba Iron Maiden! Odmítli hrát předkapelu, ha ha.
Když Melodka neburácí, když je zticha, má to rovněž něco do sebe. Předěly mezi jednotlivými vystoupeními mají svůj půvab v tichu. Sál šumí bublinkami, hlomozem duší, a každý tuší, že ještě přijde – randáááál!!!
Když se na stejdži chystá ostrov všech ostrovů jménem ALDABRA, a když za klávesami vidím toho nestora brněnský rockový scény, kterej dokázal rozbouřenými vodami plout s barevnou Biomassou, magickým Trysterem i nynější hard rockově poctivou Aldabrou, tak jenom přemýšlím, jestli ten Ivan Sláma je Kráska anebo Zvíře. :-) A mám odpověď, že On je prostě krásný hard rockový zvíře.
„Jede traktor, je to Zetor, jede do hor, orat brambor,“ no tak tohle si můžete zpívat při výrobě našich nejslavnějších strojírenských produktů, a může si to zpívat i Martin Kapek, zpěvák to Traktoru, kterýžto pokřtil nové, již druhé řadové CD skupiny Aldabra, nesoucí název Kráska a zvíře.
„Pane Lorde, pokračujte na ty klávesy, prosím.“
Není jednoduché stvořit nosnou melodii. Není jednoduché stvořit nosnou rytmiku. Není jednoduché vytvořit nosnou harmonii. Není jednoduché vytvořit skladbu, která zaujme a hýbe sálem. Aldabra to umí, a za to jí patří dík. Potěšil duet Až jednou, potěšila Rocková jízda, prostě potěšila Aldabra.
Moc dobře si Aldabru pamatuju z jejího výborného vystoupení na CS ROCKFEST na výstavišti, ani tam v totální plejádě cca dvou desítek kapel se neztratila, zahrála tu svou, tu svou nádhernou.
To takhle jedeš jednou nocí, to se takhle řítíš temnou dálnicí, valíš rychlostí až nevíš jak a kam, za tebou temno a před tebou nic, kolem tebe hukot jak v dolech, pod tebou zvířenej prach, nad tebou pekelný nebe, jseš na Melodce na Aldabře, tak kurwa pař!!!
Tož jsem kurwa pařil, až jsem se propařil směrem k MYLIONS.
Mylions je kapela, která zurčí pořádným bigbeatem, chtěl bych napsat vlasatým, ale když se tak dívám, tak ani plešatým není úplně nejlepší výraz, no prostě big beatem.
Obdivuju Mirka Horňáka, toho starýho, dříve vlasatýho Titanika, že si na starý kolena dokázal založit novou kapelu. I když, na starý kolena - von je Míra v podstatě pořád mladík, a to nejen po tělesné, ale i po té hudební schránce. Pardon, stránce.
Přiznám se, že s produkcí kapely Mylions mám trochu osobní problém, nějak se mi nedaří najít k ní osobní cestu. Je to poctivá muzika, což o to, šlape to, má to drajv… no tak to nechme bejt, ono se to poddá. Na Melodce předvedl soubor skvělý výkon, skvělý zvuk, drtivá většina lidí vydržela až do pozdního nočního konce, já se sice v závěru trochu prospal, ale co byste chtěli či nechtěli po padesátiletým člověku, kterej absolvoval už druhej koncert za sebou a měl toho fakt docela dost a dost.
Z klasické rock/metalový produkce určitě vybočilo Kdybych já byl kovářem, klasika vypůjčená od Petra Spáleného nebo Tim Hardina. A co určitě nevybočilo, i když vlastně taky vybočilo, je majestátní tradiční závěrečná balada Lásko, voníš deštěm, která počíná kým jiným než Black Sabbath, Marií Rottrovou anebo taky tělesem Pamir.
Zdež se musím trochu zastavit, poněvadž Pamir znamená Pavel a Mira, neboli Pavel Vacek a Mira Horňák, tj. když spolu hrávali bývalý zpěvák Kernu a bývalý kytarista Titaniku, tak spolu nahráli někdejší „horňákovskou“ verzi týhle krásný pecky. Mám tu čest mít onu nahrávku doma, na velmi čestném sběratelském místě, neboť mi ji Míra Horňák donesl až do Šlapanic, když mi ji předtím v Cafe Gracians slíbil a já si to hovno pamatoval.
Lásko, voníš deštěm, znělo závěrečnou Melodkou, a já si říkal, že tohle má smysl.
Text + foto Dědek. Videa dle zdrojů.
PLAYLIST (sources from orchestras):
CALIBOS: 1. Calibos – 2. Za krále – 3. Velkoměsto – 4. Mac Leod – 5. Terasy – 6. Ikaros – 7. Ještě – 8. Transplantace – 9. Za smrt zase smrt – 10. Katyň
ALDABRA: 1. Ztracená spravedlnost 2. Ty jsi ta - - - Křest CD - - - 3. Po stopách předků 4. Rajda 5. Až jednou 6. Austerlitz 1805 7. Baron prášil 8. Rocková jízda 9. Kráska a zvíře 10. Degustátor přídavek Popel a kouř
MYLIONS: 1. Carpe diem - 2. Závrať - 3. Padám - 4. Život jak volný pád - 5. Čas tvý rány nezhojí - 6. Tady nás nic nečeká - 7. Cesta do pekel - 8. Na dně - 9. Devět životů - 10. Kdybych já byl kovářem - 11. Den poté - 12. Přelétavá - 13. Deviant - 14. Černej ráj - 15. Setkání kdesi - 16. Lásko voníš deštěm
Komentáře