aneb

Jistě si dokážete představit, co s poctivým rockerem udělá týden plný folklóru. Právě to jsem já prožil na dovče v Terchové na Malé Fatře.

Což o to, hory, pivečko a halušky s brynzou byly super a ještě ke všemu jsem si připadal jak u nás v Brně. Kam jsem z hor došel na Kolibu, tam točili Gambrinus, Plzeň nebo Černou Horu – ano, opravdu, Černou Horu Pátera 11. Slovenské pivo jsem ochutnal jen lahvové.

Ale opět k folklóru. V Terchové mě překvapily „Jánošíkove dni“ a tím vlastně začalo mé folklórní prokletí. Od toho okamžiku jsem žádnou jinou muziku neslyšel. Hrála na Kolibách, v místním rozhlase a dokonce i na soukromých párty v okolních zahradách. Když někde v obchodě inzerovali prodej cédéček a já tajně doufal, že zde zakoupím jejich místní rockovou kapelu, nebylo mi to dopřáno – opět jen lidová muzika á la Jánošík na tisíc způsobů.

A tak když jsem se na konci týdne přesunul zpět za hranice do Nivnice u Uherského Brodu na jejich honosně nazvanou „Nivnickou Riviéru“ a jedna z prvních vět správce, který mne ubytovával, byla: „Dnes se moc nevyspíte, máme tu hudební akci v podobě punk-rockových kapel,“ byl jsem docela rád. Chápejte, po tom folklóru jsme bral i amatérskej punk. (Pozn. redakce: akce proběhla 8. 8. 2009)

Oč větší překvapení a sluchové potěšení jsem zažil, když jako první kapela začala hrát právě Mad Calm. Žádnej punk, ale poctivej rock hrají tito kluci v čele se zpěvačkou. A pokud se nemýlím, pouze svoji tvorbu  Můžu říct, že jsme u toho vypil docela dost Janáčka a taky ňákýho toho panáčka :-). Mám k nim snad jedinou výtku: zpívají pouze anglicky a to si myslím, že by místní kapela neměla. Jsme střední generace a přece jen angličtinu jsme se ve škole neučili. A rozumět textům přidá určitě na pohodě.

Přes to všechno bych se opět s Mad Calm-em rád setkal, třeba na Favále s dalšími brněnskými skupinami. Ovšem to už je jen moje přání, které neovlivním. A tak ještě jednou díky za hezký večer.

PS: A pak že Patriot Janáček neměl rád rock!