M13, 12°, 11°….. 3,2,1 – PRÁÁÁSK: „LEMMY“ A MY
Report / skupina Ocelot / pátek 15. října 2021, od 20.30 hodin / Brno, M13 ROCK HELL
Náš metalový web METAL-LINE letos slaví 13 let své existence, a tak bylo vpravdě symbolické navštívit v pátek rockový chrám jménem M13; a nikdo, kdo tak učinil, rozhodně neudělal chybu, takže můžeme začít!
Vážení přátelé, tento report bude poněkud specifický, ježto jsem si uvědomil, že na písmeno „CH“, obsažené v konci Heinrichovy přezdívky, začíná spousta sprostých, ale i slušných slov, životní existenci kapely Ocelot věrně vystihujících, a proto bude v každé větě (souvětí) tohoto reportu obsaženo minimálně právě jedno písmeno „CH“ – v některých však mnohem více.
Chlívák Heindrich, zkráceně
„Heinrichlívák“, jest výkonným a dnes už i vlastně čestným ředitelem této zoologické zahrady plné znojemských šelem, již lze bezpečně charakterizovat hned několika termíny začínajícími na „CH“: Jsou to chuligáni, chlíváci, chlastometři, chlípníci, s chřtány chlastem chmelenými a s chuji chtíče chrlícími; kdyby byli ještě navíc z Ostravy, tak jsou to hotoví chachaři.
A aby toho všeho nebylo málo, tak jeden z nich se jmenuje Chládek, jinak prej FOFO – hotovej HOGO „FOFO“ HOMOLKA… Ne, nebojte, však vy mne chápete, že FOFO není žádnej HOGO FOGO, ale že to je úplně normální vývojový článek HOMO FOFO. A ještě ke všemu používá mj. kytaru značky Bach!
Krátce po svém příchodu jsem na tyhle chuligány, chlíváky, chlastometry a chlípníky vychrlil triádovitý pozdrav, který mne napadl cestou:
„Omladino!“ (jo tak to už v případě Ocelotu dávno ne) – „Ó, mladino!“ (znalci výroby piva vědí své) – „Ó, hladino!“ (tak tohle už chápou myslím i absolutní nepivaři, pokud tedy předmětná hladina nepřevýší možnosti našeho chápání).
Tahle metal-rokenrolová cháska začala chrastit svými ocelovými (vlastně ocelotími) řetězy v podobě chujoviny Pakáž, aby pro srovnání následoval motörheadovský Ace of Spades; jinak jsme ovšem po drtivou většinu pátečního času chrochtali blahem nad vlastní autorskou produkcí, jež sestávala především z posledních tří alb, tj. RockʼnʼRoll Dog (2014), Pekelnej stroj (2017) a Bordell Roll (2021). Což ovšem není zcela přesné, neboť některé z věru lidových písní na těchto deskách se nacházejících kapela oprášila z desek dřívějších – již citovaná Pakáž anebo starodávný hit Válení, který naživo rovněž nechyběl.
A tak jsme si za dobrého, řízného, hlasitého, ale čitelného zvuku mohli vychutnávat metalové chvíle s Kalbou jako řemen (ano, byla to palba jako řemen!), Masakrem motorovou pilou (ano, byl to masakr), Poslední cestou (byla to dobrá cesta sem do klubu) anebo „Nakaženou Kurvou z paneláku“ (ano, byla to kurva).
Kdybych neznal Je to silnější 
než já, myslel bych si, že jde o cover Kernu. Kdo by neznal Vostrá jak břitva, nikdy bych si nemohl myslet, že to je blues: zpívat blues a pitvat, tomu říkám fór jak Znojmo! Jo, je to dostatečně ostrý. Ostrý blues, při kterým nikdo nechytil lues…
Ať svatí zůstanou, to byla taková řečnická otázka, kterou Heinrich vyřešil způsobem vpravdě prezidentským: že tady holka není, protože asi někde šuká. Štěpánka Schneiderová!!! Inu, jestliže i v oné jiné lokaci vydává tak krásné lkavé zvuky jako na desce, tak to bych v pátek chtěl být hned na dvou místech zároveň!
Chujové, hitovka Vánoce byla nejenom oslavou ozdoby, již má každý na svém osobním stromečku jinou, ale i pragmatickou pozvánkou na Vánoční koncert Ocelotu v sobotu 18. prosince 2021 v téže krásné brněnské emtřináctce! Donděte a nedělejte zagorku, však zagorka si to určitě užije jinde, chi chi.
Co musím redaktorsky zdůraznit, je neuvěřitelná Ocelotu výdrž časová, neb 4 bloky písní, rozdělené čtyřmi přestávkami, čítaly zhruba tři a půl hodiny, a přitom tyhle „znojemský okurky“ fakt nejsou zábavová, ale echt koncertní kapela!
Jenomže to je právě to, z čeho má člověk ten krásnej pocit. Skvadra neřeší, co je nebo není, neřeší chechtáky, ale prostě hraje – a to je OCELOT!
A že čtvrtej blok 
byla vlastně opakovačka už odehraných písní, komu to vadilo? Mně teda určitě ne. Naopak – na škole nás přece vždycky učili: REPETITIO IS MATER STUDIORUM aneb Opakování je matka moudrosti. Tož jsme opakovali až do zmo(u)dření.
Zajímavé byly i hovory z publika, v pokročilejších stádiích mezidobí: ŽENA (vyčítavě): „A seš jako namrdanej nebo blbej?“ – MUŽ: „Jáá nevííím.“ Dědek: Chlámec.
Vědecké studie jistě prohloubí i pán s apartním kloboučkem a hávem nezjištěného původu, něco mezi županem a baloňákem, jenž byl zpočátku poměrně příjemný a veselý, leč po druhé přestávce se na základě jemné rady odhodlal odejít do parku, čímž se většině přítomných ulevilo.
Závěrečné pogo, kdy se někteří přítomní jedinci odhodlali ohýbat své chrbáty, tak to byl hotovej chorovod. Pokud nevíte, co je to chorovod, nic si z toho nedělejte, já jsem to taky nevěděl: chorovod je cosi jako pogo (tedy přeneseně řečeno taneční rej), akorát že v Rusku. Účastná žena pak – v Rusku jak jinak než - choroVODKA.
A třešnička na dortu? - Teda, musím říct, Jani, ta závěrečná pusa od Tebe byla jako ta největší laskonka, jako ta nejlepší chuťovka v tý nejlepší cukrárně, a ať mi Káca dá klidně přes hubu - tohle je důvod, proč přijít zas!
Chlapci, charašó! - chvátám chrnět.
Text + foto Dědek.
Komentáře