KERNSTORY - první tři příběhy.

Vážení hudební přátelé,

jak víte, před pár dny jsme zveřejnili na našem FB tohle:

KERN nikdy nezemře, poněvadž jeho fans ho zemřít nikdy nenechají. Již zanedlouho začnou na našem webu proudit vzpomínky Tonyho Vodičky; nejsou nové, ale nejsou ani staré, a už vůbec ne zastaralé. Protože vzpomínky na KERN nikdy nezestárnou. Sledujte prosím náš web - již brzy: AŤ ŽIJE KERN!

A je to tady – na úvod našeho cyklu Vám prostíráme hned 3 historické příběhy psané kytarovou rukou Tonyho, a jako bonus samozřejmě související nahrávku.

1. PŘÍBĚH: LISTOPADOVÁ VZPOMÍNKA

Kapela Kern se rozhodně nechce pasovat do role bojovníků proti politickým systémům, ale z totáče pár vzpomínek stojí za zmínku. Někdy v zimě 1986 jsme hráli v nejmenované vesničce na Vyškovsku, o němž zlé jazyky tvrdily, že je to okres Klementa Gottwalda. Zhruba v polovině dobře rozjetého koncertu vtrhla do sálu zjevně "dobře" organizovaná místní policie a začala očividně hledat záminku ke skandalizaci kapely a k ukončení koncertu. Byl jsem jako kapelník vyzván k přerušení produkce a za posměchu kapely nahnán do " výslechové místnosti". K mému údivu na mne čekal výkvět místních strážců zákona, z nichž každý ovládal jen ten svůj osudový úkol. Takže u prvního z nich proběhla psina s kontrolou mé kapelnické licence, u druhého proběhla radovánka s dotazy na legálnost použití našich aut, třetí byl asi obzvláště vyspělý, neboť kontroloval texty, čtvrtý se zajímal o daně a vůbec peníze atd. Takhle mě dusili asi hodinu a bylo to opravdu jako ze Švejka a po těch letech na to s úsměvem vzpomínám, snad taky proto, že to dopadlo dobře a navíc i publikum v klidu počkalo na další písničky.

Tohle hlavně píši pro mladší generace muzikantů, aby všichni věděli, čím vším se kapely musely prokousávat i v zákulisí a na své současné potíže se dívali s humorným nadhledem.

2. PŘÍBĚH: LICENČNÍ PŘEHRÁVKY

Na jaře 1983 se bolševik rozhodl opět zaútočit na rockové kapely, ale po nepříliš vydařené ofenzívě z let 1981-2 (mimojiné zlikvidován Pražský výběr, Bronz atd.) se rozhodl zvolit mazanější taktiku. Vytáhl na svět novou vyhlášku, bohužel opsanou z válečného Protektorátu Bohmen und Mahren, dle níž musely kapely povinně absolvovat tzv. licenční přehrávku a u ní prokázat, že hrají minimálně 70% produkce původem ze socialistických států, to ale kapely netušily. Tuto skrytou podmínku jsem se komicky dověděl na WC při příležitosti, kdy se KERN jedné takové likvidační přehrávky zúčastnil. Řekl mi to tajně na zmíněném WC jeden člen přehrávkové komise, za což jsem ho neprodleně uctil lahví Becherovky a následně celý náš repertoár, kde se to hemžilo písněmi od Judas Priest, Iron Maiden, Black Sabbath, úplně od základu přepsal do nové podoby, kde se vyskytovaly takové názvy jako např. sovětská lidová píseň, budovatelská hymna, ukrajinská častuška atd.

Díky této šťastné náhodě KERN přehrávku přežil a mohli jsme i nadále vystupovat, i když nám komise bez udání důvodů snížila finanční ohodnocení a následující rok hrála kapela prakticky zadarmo. Další kapely už ale takovou kliku neměly, takže nemohly dál hrát. Z nich bych chtěl připomenout výborný brněnský KRABAT Pavla Řehoře, ale bylo jich mnohem víc. V roce 1984 se na přehrávky tentokrát vnutila sama kapela Kern a tam už problémy žádné neměla, i když opatrnosti bylo stále zapotřebí a všechny své dřívější problémy jsme zdárně vyřešili.

3. PŘÍBĚH: PRVNÍ PROFIPŘEHRÁVKY

Popis první profipřehrávky na jaře 1986 má hodně blízko k naprosté frašce.

Po nezbytných politických pohovorech (dotazy typu: "Jaký je ministr kultury v Rumunsku" nebo "Masmédia pod kontrolou KSČ") a po nezbytném průplachu z hudební teorie nastala hlavní psina - čili hraní.

Kapela spustila a komisi odpadly kravaty a prodloužily se obličeje, do té doby poznamenané pouze dechovkou. Jaká drzost - hrát rock před zasloužilými kmety a kulturním výkvětem Brna ! To ještě zoufalá komise netuší, že se na ně pomalu povalí přepracovaný Beethoven v podobě Ódy na radost. Kapela slyší hysterický řev komisařů - "Beethoven se v hrobě obrací, soudruzi" a proto, jako pomsta komisařů, je ukován ďábelský plán. Tož to, chlapci, zahrajte o tercii výše, slyší vyděšení muzikanti a pak ještě jednou o tercii výše a to již nejstarší akademik prchá ze sálu s výrazem Japonce v Hirošimě.

Nutno dodat, že porota nakonec zcela rezignuje a milostivě dovolí těm zlým rockerům z Kernu hrát. Šmarjá, to byla fuška ..

Pokračování příště.