Kernstory - pokračování druhé

Vážení hudební přátelé,

story jménem KERNSTORY pokračuje na našem webu díky souhlasu Tonyho Vodičky dalšími třemi historickými příběhy + samozřejmě nahrávkou jako bonus.  

4. PŘÍBĚH: PROVALENÉ DVEŘE

První koncert po profesionalizaci KERNu na jaře 1986 měl být spojen s kontrolou agentury KKS Brno a celé neštěstí smělo proběhnout v sále královopolské dechovky pod patronací "několika důležitých osob".

Při nervózní přípravě čelili rozzuření muzikanti řadě nesmyslných připomínek od zasloužilých soudruhů, až se přiblížil začátek a tudíž i vpuštění diváků do hlediště. I přesto, že akce byla lehce utajována, se před kulturním domem shromáždil dav asi 800 příznivců, a tito při prvním náznaku otevření zcela provalili vstupní dveře a mimo pár rozbitých židlí stihli i převrhnout výkonové zesilovače, což víceméně ohrozilo konání samotného vystoupení.

Šokovaní funkcionáři v zákulisí nanovo spustili své lamentace o zpustlosti mládeže a výhružnou gestikulaci ke KERNu. Do klidu ale kapelu přivedl jediný rozumný člen komise a to pan Moša (nyní ředitel Městských divadel-muzikálové scény), když pronesl památnou větu: "Kluci, nic si z toho nedělejte, já sám celý život sním o tom, aby mi i v našem divadle takhle diváci prorazili dveře".

To byl velice trefný a vtipný postřeh, který celý KERN velice pobavil a pak, po rychlé opravě, mohl zdárně proběhnout koncert k naprosté spokojenosti kapely i diváků.

5. PŘÍBĚH: JAK JSEM SE STAL KAPELNÍKEM

Začátkem 80-tých let jsem, po rozpadu několika předchozích kapel, uvažoval nad ukončením svých hudebních aktivit. Vždy mi vadila dezorganizace, amatérský přístup, nesmyslné výstřelky muzikantů, a tak jsem si z určitého vnitřního přetlaku vyřídil kapelnickou licenci, což tehdy obnášelo asi roční souboj s totalitními úřady (např. vykonání tzv. kapelnického kurzu).

V kurzech jsem měl ale štěstí na lektory, neboť mnozí byli skvělými muzikanty a hodně jsem se tady přiučil - v tomto směru vzpomínám obzvláště rád na přísného vojenského kapelníka majora Kubáčka, který mě zasvětil do tajů harmonie.

V době své největší krize mi zatelefonovala tehdy neznámá brněnská kapela KERN a nabídla mi spolupráci. Vůbec jsem netušil, že toto osudové setkání potrvá bezmála 25 let a že mi přinese mnoho radostí i infarktových stavů. V době, kdy rock byl polozakázanou protistátní činností, navíc svázanou mnoha předpisy a zákazy to rozhodně nebyla žádná velká výhra. Závěrem bych chtěl ale říct, že jsem se vždy snažil tuto funkci dělat dobře, že se mi podařilo kapelu úspěšně převést přes nejrůznější nástrahy osudu i vnitřní krize a že se snad za svoje působení nemusím stydět. To však musí pochopitelně zhodnotit druzí...

6. PŘÍBĚH: PŘÍCHOD LIBORA DO KAPELY

Na jaře roku 1983 měla kapela problémy s obsazením místa baskytaristy (D. Dunovský odešel na vojnu, Goliš Drápal mířil do angažmá v kapele Bronz) a J. A. Kronek nabídl kapele svého přítele a přislíbil ho co nejrychleji přivést.

Toto setkání proběhlo 8. března 1983 při koncertu v Tuřanech. Kdo zná datum 8. 3. z totality, tak ví, že to se slavíval Mezinárodní den žen, takže ve všech podnicích se tvrdě chlastalo a nepili snad jenom kojenci, jinak to všude vypadalo, jako při keltské svatbě.

Libor při představovačce podezřele vibroval a malátné pohyby omlouval tajemným nachlazením, nicmémě silný zápach kořalek všech světových značek z jeho úst hovořil o jiné diagnóze. Asi při páté písničce se, k úděsu muzikantů, začal nebohý "Tygr" plazit po pódiu, pročež se kapela domnívala, že jde o silný záchvat již zmíněné choroby. V zákulisí však bylo podáno vysvětlení, že mu vypadla z oka umělá čočka (to byla tehdy velká vzácnost). Do konce vystoupení se takhle nešťastný "Tygr" producíroval ještě třikrát, načež vzápětí zcela odpadl a usnul.

Musím se přiznat, že k alkoholu nemám moc vstřícný vztah, ale tak skandální seznámení mě naprosto ohromilo a řekl jsem si, že už to ani horší být nemůže a k údivu kapely jsem spícího Libora doporučil přijmout. Dlužno dodat, že se z něho posléze vyklubal velmi originální výtvarník, bavič, aranžér a vůbec velmi pracovitý člověk, nikdy jsme jeho přijetí nelitovali a s jeho jménem jsou spojeny nejlepší chvíle Kernu. Libore, jsi borec !!!!!

Tony Vodička

Pokračování příště.

Předchozí díl cyklu:

https://www.metal-line.cz/articles/kernstory-prvni-tri-pribehy-3802

Brácha liják - článek:

https://www.metal-line.cz/articles/hudebni-vzpominky-na-kern-80-bracha-lijak-2061

Brácha liják - song: