KDYŽ LORETTA „ŠLAPE ZA MYLIONS“ aneb KDO SOSAL U SOSNY?

Znáte brněnskej „Bar, který neexistuje“? Tak právě čtete „report“, který neexistuje. Zní to možná trošku záhadně, ale vězte, že ten Bar, který neexistuje, vlastně existuje. Tož kdo (do)čte do konce (nebo aspoň konec), ten pravdu zví a rozluští.

Jenom nastartujete šalinu č. 4 a dorazíte k Sosně v 19.00, bude krásnej večer, tak to nepokažte. Nádhernej přírodní areál kousíček od zastávky šaliny, dejcháte čerstvej vzduch a čerstvou muziku, pijete pivo a posloucháte ryze a ryzí brněnskou muziku, jenom kousánek od mostu přes řeku…přes tu věčnou rockovou řeku.

Dívčí skupina LORETTA tady čtvrtstoletí nebyla, až se vrátila a vřítila už jakožto babská kapela (pozorně si všimněte, že nepíšu důchodcovská). Na premiérový koncert v Dalečíně se nedá zapomenout, na koncert U Sosny (a nikolivěk jeden jediný) přítomní jedinci rovněž nezapomenou. Jenom kdyby nebylo to strašlivý vedro…

Lorettina písnička z druhého alba Návrat, pojmenovaná Už žádný slzy (mimochodem, Mistr Ozzy si ji přehrává 666krát denně), je interesantní svou personifikací Smrti. „Já nejsem vybíravá“… „Každýho z vás jednou budu mít“… „Vyléčím bolest / klid ti dám“… No já myslím, děvčata, že v době koronavirové je tohle naprosto výborná vagína. Pardon, vakcína. Jo a gratulace, holky, k TOP 10 Kluboofky. 

Dariino „ňaderstvo“ ve mně evokuje samostatný blok jaderné elektrárny Dukovany, v 80. letech bych řekl Černobyl, jen jen vybuchnout! Sólistka Daria Hrubá je vlastně taková Nomen Omen, její krásný hlas je hrubý, drsný, prostě metalový, kam se – při vší úctě – hrabe Doro Pesch (to su zvědav na ty komentáře)! To právě my máme metalovou královnu, a nic na tom nezmění ani to, že jsme zřízením republika. Á propos, republika? Do publika!

Ano, do publika to holky „prděly“ ostošest (pančto jestli to nevíte, tak i ženský prděj, akorát se tvářej jako že ne). Bubenice Sonička Formanová je prostě moje platonická láska, už od dob našeho společného … rozhovoru. Od Soni je také odvozena i značka jejích bicích nástrojů – Sonor. :-) Tím, že se stala bubenicí, si zachovala i všechny potřebné blány, stejně jako si basistka Jana Staňková v Obřanech zachovala všechny potřebné krajky: Kdosi řek si, že jsi sexy, a byl jsem to já. (Á propos, ty krajky byly brněnské, nikoliv bruselské, jež se jak známo tvoří na sklenicích od piva. Ale ony bruselské naštěstí nemají nic společného s EU. AU!) Poudám Staňková? Staň se, co stát se má!  

A poslední účastnice babského zájezdu k Sosně? Miláček Pavla Múza Musilová Horňáková, což tedy čistě osobně nechápu, jak si tak krásná holka může vzít tak škaredýho Horňáka :-). Inu, možná to byl též Nomen Omen, a Musilová holt musila. – Ehm, tiskové dementi.

Každopádně tohle brněnské metalové manželství je životodárné i spojením Loretty s kapelou brněnského kytarového fenoména Mirka Horňáka, jehož zářezy jsou na pažbě Titaniku, Kernu, Albandu, Pamiru, The Past a já nevím čeho všeho ještě – no vlastně vím: na pažbě MYLIONS!

Osobně se přiznám, že jejich debutové album (chilližto první nabytý mylion) mne baví cca od čtvrté písně, ale to není zase tak málo (jak známo, není to EP, je jich tam celkem 11). U Sosny se diváctvo bavilo evidentně pořád, čemuž se nelze vůbec divit, protože poctivé tuzemské muziky s českými texty je jako šafránu, a tudíž je třeba ji pořádně sosat a sosat, až se - ač třeba Olda - budete cítit jako císař, čili jako Oldřich Kaiser v legendární scénce o žíznivém klíštěti. Krvesaj? Pivosaj! U Sosny sání bez problémů.      

S ohledem na skutečnost, že příroda vždy směřuje k rovnováze, se postupem času k titěrnému, nebojím se říct až rachitickému Horňákovi přidal tělesně vyspělejší Machata (i když už taky to není, co to bývalo, neb ono charismatické břicho bylo v Nosislavi pryč, což se zmíněná legenda snažila podloudně maskovat basovým hrbem na zádech, což jsme ovšem my pravověrní fans ihned prokoukli), ovšem Machata si úbytek vlastně může dovolit, panč má furt tlustý aspoň ty struny, přičemž o tělesném doposud nejmenovaném zbytku diskrétně nehovořím. No a dnes? Posuďte z fotek sami.

U Sosny je to prostě ráj, a jednou za čas klidně i Černej ráj. Čepovaný černý pivo (odborně tmavý) si sice dneska už jen tak nedáte, ale Jégra mají přece všude. A nemohu ani z YT necitovat komentář Žanka Hlaváčka k níže prezentovanému videoklipu: „Těžké hustopeč! Špica!“

Co říct k Sosně víc, než co napsal na náš FB profil Tomáš Izzidor Rudolecký: „Super akce!!“

Na závěr je nutno zdůraznit, že koncert byl charitativního charakteru, protože jeho výtěžek byl věnován jihomoravským lidem postiženým tornádem, což je nejen velice sympatické, ale též docela symptomatické, neboť obě zahravší kapely jsou vlastně taky takový moravský bigbítový „tornádo“… Nevím, kolik Loretta za sobotní den a noc vyšlapala a zda se vybraly Myliony (Lorettky pivopitelně nešlapaly za mylions, ale před Mylions), ale „milionová“ podpora to určitě byla – tady je zpětný důkaz:     

https://www.facebook.com/loretta.brno/videos/

Zbývá jen vysvětlit ten prapodivný první odstavec tohoto článku: čestně a zahanbeně přiznávám, že jsem se koncertu kvůli vedru, „dálce“ a zejména své lenosti nezúčastnil, což ale není až tak důležité, podstatné je, že jste tam byli Vy, Vámž také děkujeme za fotky – a hlavně za onu samotnou účast.

S úctou Dědek.

Fotogalerie

Zobrazit celou galerii