Jak měl Dědek zas jednou plnej pytel aneb fošny všechny možný z jedný mošny

Jo jo, Dědek měl zas jednou plnej pytel, rozuměno pytel plnej naposlouchaných desek. Takže se znovu po milionu let přinutil aspoň lehce uklidit, no a při tom debilním uklízení vypadlo tohle: 

PESTILENCE: Hadeon – Patrizio Mameli se opět ozval famózním způsobem v podobě desky, která evokuje Testimony Of The Ancients a taky trochu Spheres. Totální špička světového death metalu, totální mazec, totální posluchačská uchcávka. Patrizio, nebo Patricku, jak chceš – každopádně bravo! 

KERN: Quadraginta – Mašina jménem Karlos, pardon mašina jménem Kern, znovu burácí dalším kotoučkem, tentokrát výběrovým a výročním, s latinským pojmenovanáním Quadraginta (40). Vynikající zvuk, vynikající zpěv, vynikající všechno. Další důkaz, že Kern je prostě náš moravský poklad (naše recenze zde).

KREATOR: Coma Of Souls – Nádherné vzpomínky na přelom 80. a 90. let ve formě reedice z roku 2018, s hóóódně slušným zvukem. Bookletová knížečka má dvě kapsy, krom studiového CD též dobový živák ze Stadthalle ve Fürthu z 6. 12. 1990. People Of The Lie? Terror Zone? Tormentor? – Yes, Terrible Certainty. Alias vzpomínky na dětství, chilližto když se vrátí pohádka mládí. 

CELTIC FROST: Innocence And Wrath – no jo, tihleti švýcarští klasici nebyli strašně dlouho v originálkách dostupní, v bazarech jsem je neviděl za dvacet let nikdy. Takže když BMG začala chrlit tyto legendární knížečky, nemohl jsem do sbírky nepořídit. Krásnej rozptyl od temných válů až po ještě temnější balady musí potěšit každou nejtemnější duši. Keltský mráz prostě hřeje! 

SELVANS: Lupercalia – příjemným překvapením byla na Melodce italská brigáda Selvans, která zněla výborným black metalovým stylem, rytmicky temným jako Bathory, takže jsem zkrátka neodolal, přemluvil svoji peněženku a vyplázl dvě a půl kila za jejich full-lenghtovku. Peněženka byla najednou chudší, ušiska bohatší. Nelituju. 

The Best Of OBITUARY – tož právě poslouchám tuhle bestofku „rakváčů“, prostě jsem dostal chuť na Slowly We Rot (Pomalu hnijeme) a na žádným jiným kotoučku ji nemám. Bratříci Tardyové mne hudebně vychovávali a já na ně nikdy nezapomenu. Slou – ly – wí – rout!!!

Tož to by prozatím stačilo, pivopitelně by se dalo psát o mega dalších fošnách, leč méně je někdy více. Držte se a držte laťku vysoko! Tady Mistr Metal. 

Tady Mr. Dědek.