JAK JSEM ZVĚČNIL VĚČNÝ VITACIT
Jsou chvíle, kdy se hýbají dějiny, a jsou dějiny, jež pohnou chvílí. Přesně to se mi stalo v pátek 24. června 2022, kdy se dovršila jedna etapa dějin tuzemského heavy metalu. Vyšel totiž druhý díl Vitacitu, oficiálně řečeno 1986 – 1991 – Miloš Dodo Doležal – Vitacit – Part 2. – Revisited.
Můj pocit napříč dějinami se popsat nedá. Poté, co jsem už moc dobře věděl, jak dobrá je jednička, jsem se těšil o to víc. V brněnském Multilandu (bývalý Bontonland) ve Špalíčku jsem navíc dostal jako bonus k 2CD plakát, což mne posléze inspirovalo k tvorbě speciální fotografie, k níž nepřímo přispěl i supermarket Lidl, který měl následně RETRO týden, v jehož rámci prodával „starou“ edici prášku Vitacit.
Inu, této hudební a potravinářské kombinaci se prostě nedalo odolat. A tak jsem naroloval plakát, zatížil jej vinylovými singly, doprostřed položil ty krásné současné kotoučky a do spodního rohu dal balíček s práškem, který prodávali ve třech příchutích: jahoda, pomeranč a citrón.
S ohledem na historické metalové souvislosti jistě pochopíte, proč jsem vybral zrovna tu konkrétní příchuť… viz fotografie.
Tady Dědek.
P.S.: A děcka, pamatujete, jak jsme ten Vitacit lízali, a měli z toho fialový a rozedraný jazyky? No a vidíte, i po letech - furt ten Vitacit žerem!
P.P.S.: Prostě Vitacit – tradiční receptura!
Komentáře