I WAS MADE FOR LOVING YOU - ŠPILBERK! aneb „TO ČERNÝ HRADBY NAD TEBOU“
Děcka, to byla jízda – a na naší krásné Moravě, jak jinak než Jízda Králů, když koneckonců králové se na hrad přece historicky docela hodí:
Report / Souperman, Titanic, Kern, KISS Forever Band / čtvrtek 09 – 09 – 2021 od 16.15 hodin / Brno, hlavní nádvoří hradu Špilberk
„Tož pán inšpektor, já vam to teda řeknu všechno, kdo tam byl. No byl tam ten, von si říká Souperman, no ten, jak si tady dává v hospodě U Supa dycky tu polívku, no… pak takovej ten pirát, jo, však víte, říkaj mu Mr.Titanic.. no dobře, pán inšpektor, tak du k jádru pudla, jo jo, ten divokej chlapík Kern, nebo tak nějak, no a pak, no… pak to bouchlo, pán inšpektor, pak to bouchlo. Ale já už fakt nic nevím, fakt ne, dycinky vám řékám, pán inšpektor, že to bóchlo!!!“
BOOM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
I Was Made For Loving You … Špilberk. U vstupu na hlavní nádvoří dva drobní zbrojnoši a všude kolem majestátní hrad, nad ještě majestátnější jihomoravskou kotlinou, kde Raduit de Souches (moravsky Radek Suchánek) kouká na to, jak se kolem tý jedenáctý až dvanáctý tak směšně pinožíme a snažíme se dohnat čas, aby nám náhodou jedna jediná blbá hodina neutekla.
Utekla, i když o něco později. Patnáctiminutová chvilka, kdy jsme po šestnácté slezli k již zmíněnému Radkovi Suchánkovi (kde to tedy rozhodně není jako u Suchánků, panč je tam báječnej stánek se skvělou točenou Moravií), a stihli pak polívkového Mistra Soupermana už bez intra, údajně ze Supermana.
O POLÍVCE NA HRADĚ aneb SOUPERMAN
Což je přesně to, co chci psát. Sedím v luxusní (za)hradní letní restauraci, a jako první mi logicky servírují polévku, v jídelníčku označenou jako Souperman. Nabírám to nikoliv po lžičkách, ale po horkých lžících, uvěřitelně osvěžující muzika – Dívka s odvrácenou tváří, desková titulní Nekřičela anebo třeba nejen rodinná Oslava. Moc si cením toho, že krom digipacku debutového alba smím mít doma i poměrně vzácný 3-písňový singl zovaný …enters yours world, který obsahuje – mimo jiné – masakr jménem Butterfly. A slovní hříčka: Oh, my memories arenʼt trash, my memories are thrash!
Ten se ovšem na hradě nehrál, což jsem také Robertovi Jančíkovi „vyčetl“ (pakliže se tedy jeho poctivé hudbě, již v minulosti chválil rovněž renomovaný Petr Gratias, něco vyčíst dá), protože je to stejné, jako kdyby Kern nezahrál Blízko nás anebo Iron Maiden Run To The Hills. Kapelo, „lítací máslo“ musíte hrát vždy, ať budete nebo nebudete mít já nevím kolik času, mimochodem právě proto, že nikdy nevíte, kolik ho ještě máte.
Hmm, slyšet něco „o trafikách na Hradě“, to je zejména před volbami docela odvážné, nicméně je to tak: z coverů hřmělo Crosstown Traffic od Jimiho Hendrixe, a překvapivě (pro mne mile) taky depešácká předělávka Personal Jesus. Docela díky, Soupermane, panč já tyhle předělávky (málem jsem napsal podělávky) znám zejména od svý milovaný německý kapely Squealer, kdy nejen on, ale i další odvážní dokazují, že tzv. rivalita mezi depešákama a metalistama je fakt spíš o dobové společnosti než o hudbě jako takové, jež je – jež je společná.
Nicméně Souperman má svoji hlavu a svoje tělo, a ta hlava a to tělo se jmenuje Robert Jančík, člověk, kterej je poctivej muzikant (BTW – málem jsem napsal BMW, víte, že prošel i Titanikem?), takže na jeho koncert – tradičně s dobrým zvukem – lze pozvat pouze třemi slovy: Jen pojď dál! Kam? Do klubu M13 (jehož majitel Martin Judas Kopuletý dnešní akci rovněž navštívil), a to v pátek 5. listopadu 2021. No a třeba bude aj máslo lítat! :-)
Jinak „polívka“ se myslím na hrad jako takovej dost hodí, poněvadž jak známo, Václav Havel obědval na Pražském hradě pouze polévku (a to ještě nemohl znát Soupermana!), zatímco Laďa Špačků by si dal možná radši asi nějakýho ptáčka; nebo moravskýho vrabca?
AHOJ, LIDI - VOLTE TITANIC!
Ahoj, lidi!
Po polévce byl cobyžto první předkrm servírován
TITANIC, s nímž pomyslný hradní číšník se parádně přiřítil demo vzpomínkou Pěkný vokno mám (demo Eso Herc + CD Soumrak Titánů). Inu, na hradě mít pěkný vokno, a dívat se do nádherné krajiny Brna, to bych si dal taky líbit. My jsme se s Milanem na Brno dívali předtím jenom od Raduita, a to jsme vokno ještě neměli, a v hradních příkopech taky ještě nikdo neležel.
Ovšem následná „Dýně“, pardon, samozřejmě Tchýně (ovšem proč se vlastně zase tak omlouvat, neb která tchýně nevypadá jak dýně, že?!?), otvírák z dvojky zované Ábel, jenž se také hrál, ta nás probrala dokonale. Kastelán Titaniku Zdeněk Černý na mne působil celkově krásně odvázaným dojmem, že si koncert fakt užívá, zpívalo mu to jak když kobylka skáká zamlada, jež skáká až poskáká všechno (prostě taková metalová laňka, taková vinná muška či co), ten jeho tenor je fakt takřka do opery, nádhera, nádhera, nádhera. To je prostě naše (ne)vinná muška, muška jenom zlatá!
Krátká vynucená promluva při technické závadě na bicích byla naštěstí zcela odlišná od předvolebních řečnění, takže mi nezbývalo než zvolat „Volte TITANIC!“, což rozesmálo kořeňa vedle natolik, až jsem se bál, aby to neskončilo rovnou urnou.
Ze zlisu nové řadové placky jménem ON, jež oficiálně vyšla 1. 9. 2021, zazněly tři věci (Ahoj lidi, Monstra a titulka). Dle mého subjektivního soudu vyzněla dobře zejména Monstra, což je od starýho dobrýho satana Slávka Frice text jak z Erbenovy Kytice – Mrtvé? Živé? Mrazivé! Hmm, kluci z Titaniku jsou fakt kruci monstra, ty jejich krásný rypáky, radost pohledět – hotovej Baskervill!
A povinný vály jako Figurína, Si – mu – lant anebo Metalovej Svátek evokovaly jednoznačné spojení: TITANIC NA HRAD! Á propos, nepřipadá vám, že ty stojatý exponáty rytířů na hradech jsou vlastně jenom takový těžkokovový figuríny?
Tahle muzika prostě má a vždycky bude mít koule, stejně jako je na nohou měli ti vězni v kasematech (teď možná kecám), stejně jako jsou ty dělostřelecké koule v brněnských hradbách a stejně jako je ta koule na hradní cisterně, skrz níž jsem vyfotil všechny účinkující orchestry (teď určitě nekecám).
Zajímavé bylo, jak se na pódium z vedlejšího mola na kolečkových podsadách přivážely již hotově sestavené bicí soupravy, aby se v pauzách zbytečně nezdržovalo, při kteréžto příležitosti jsem si všiml, jak dělostřelec Kernu Slávek Fric (a už zas děla!) tu svoji baterii mlsně obchází (pardon, pečlivě kontroluje) již asi hodinu předem. Inu, profík je profík, a žádnej simulant.
HVĚZDY NAD BRNEM: KERN A JEHO SEDMIKRÁSKA
Chilližto kterak již naznačeno, 
na hradní pódium nastoupil KERN, jenž to klasicky rozpálil Vodičkovskou titulkou z posledního (opravdu posledního???) řadového alba Hrnu to k tobě, a Špilberk byl na nohou. Což teda musím objektivně říct, že byl furt, panč se stálo celou dobu, že.
Řádně, neřádně i pořádně vousatý pecky typu Milion týdnů loučení (1983) nebo Ty se mi vdáváš (1985) představovaly na hradním nádvoří dlouhý hudební stůl, sice bez židlí, leč jak proutek v dlouhé róbě – Ivo, Ty jedna po…řád nádhernááá (přičemž o Tvé takřka stále „podzákonné“ kráse se v hledišti mezi chlapy pěly ódy). Nejhorší ovšem je, že já pořád v reportech píšu o Tvé dívčí, a dnes již maminkovské kráse, místo abych psal o tvém basáckém umění. Panč basačka seš naprosto skvělá, a jak jsi chvíli stála na tom piedestalu vedle bicích nástrojů, připomínala jsi mi Bílou Paní na cimbuří, v kterémžto kontextu chci říct, že jsi možná jediná bílá paní na světě, která umí hrát na basu (zatímco těch bílých paní, co umí „držet basu“, těch je asi víc).
Stál jsem na onom hradním nádvoří v příslušné přilbici, alias kšiltovce Kern, a v parádním stejnojmenném firemním triku z 90. let (díky moc za krásný dárek, Fando! – viz galerka), a koštoval třebas Miss - Out! neboli česky „Zmiz pryč!“, což je samozřejmě pouze moje osobní česko-anglická slovní hříčka na nádhernou rychlovku jménem Miss aut. Na plný, zdražující plyn prožívám to mrazení i teď, tolik vteřin a tolik „let“ poté, co se uskutečnil ten hradní let (let let, ale to je těsně vedle). Jedná se o obdobnou slovní hříčku, jako když Půlnoční lady s oblibu nazývám Půlnoční žigulíky, ty se ovšem tentokrát nehrály.
A skupina Kern jako kdyby pomyslně vyslyšela moji prosbu, aby představila novou píseň. Mno, novou. Ona byla nová u Kernu, jinak je stará jak Brno. Michal Konečný symbolicky před šlágrem Hvězdám už nevěřím naprosto parádně á capella vystřihl ještě starší brněnský šlágr jménem „Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem“, skutečně bravo, takřka jako kdyby se hrálo Nádraží svět.:-) To bylo krásný skoro stejně jako sedmikráska Iva, díky moc! O – pa – kovat!!!
Poznámka: Není to první Kainar v dějinách Kernu, vzpomeňme na Bráchu lijáka, který se naštěstí – rozuměno liják, nikoliv píseň samotnou - ve čtvrtek na nádvoří nekonal, neb obloha byla jako – no jako modré z nebe.
Hity typu Fernetový oči, Exploze, To jsme my anebo Blízko nás už navěky patří do Zlatého fondu Čs. metalografie a dokonale roztančily nádvoří, takže si myslím, že i v podhradí měli dost ;-). Inu, jak příznačné i přízračné přímo na hradě, když se zpívá „To černý hradby nad tebou“, a vůbec nijak nevadilo, že ty skutečný hradby byly vlastně pode mnou.
LÍBEJ, LÍBEJ KISS. FOREVER. BAND JE TU!
Po nástupu světových líbanců (ne, fakt ne lívanců, ale líbanců – polibků – prostě Kissáků) jsem měl zpočátku produkce pocit, jako by pod brněnskými hvězdami nastal jakýsi zvláštní zvukový útlum. Relativně průměrný zvuk byl však zřejmě jenom počátečním, a hlavně mým subjektivním dojmem, poněvadž z níže prezentovaného videa zní ty Engly v pozdějších fázích dost slušně. Pravdou jest, že to mohl být i dobový záměr, evokovat hudební sound 70. a 80. let, z důvodu zachování autenticity. No prostě city. CITY. ROCK CITY. BRNO ROCK CITY, aneb posuďte sami: veliké poděkování letí éterem Karlovi Dobiášovi za technicky naprosto parádní, profesionální střihový záznam – velký obdiv za tuhle prácu! Líbám :-)
Yes, byl to parádní, takřka originální zážitek. Jak se vyjádřil moderující Martin Kudla Kudlička, u Kissáků pod tím líčením vlastně nepoznáš, kdo to je, a já dodávám, jestli origoš nebo ne :-). To je stejný jak u ženský – když má mejkap, a Ty máš „mejkap“ v podobě deseti piv, taky Ti připadá každá hezká. Pak se ráno probudíš a utíkáš ;-). Mno, že to říkám zrovna já, taková brněnská nádhera…
Ale ty hymny, ty hymny, ty jsou prostě nesmrtelný. K tomu chrlení ohně, takže ze Špilberku byl najednou jakoby totální Firehouse (Ohňostroj Špilberk!). Jó děcka, při vší úctě, tohle nebyl žádnej Detroit, tohle nebyl New York, ani Budapešť - tohle bylo BRNO!!! A já měl na hradě nejen v duši fakt krásný brnění…
Kdo se kdy někdy snažil studovat maďarštinu (zdůrazňuji „snažil studovat“, protože naučit se to nedá), ten pochopil, že v tomto jazyce dává smysl jedno jediné slovo, a sice houska, která se řekne „žemle“. Jo a potom ještě „világoš“, to je světlý – světlý pivo: világoš šér. Naštěstí kluci komunikovali anglicky a taky česky („Jak se mate?“), takže jsem jim naprosto (česky) rozuměl.
Perly, vlastně pardon, diamanty typu Black Diamond, Crazy Nights, Lick It Up či Rock And Roll All Nite byly samozřejmě plně saturovány vizuálními pyro i dalšími efekty, show Kiss je prostě nutričně plnohodnotná, tak říkajíc celozrnná, vlákniny je tam hromada a vitamínů ještě víc, zejména vitamínu B. B jako Brno!
Malí kluci na place jak v UEFĚ, což mi připomnělo kdysi dávno TNC v Zastávce, jak tam na place řádil s nafukovací kajtrou Ozzy, ahoj :-)…na koncertě samozřejmě též přítomen.
Co se týče hudebních sól, 
musím pivopitelně zmínit i to na bicí nástroje, neboť ačkoliv je tato kapela deklarována jako maďarská, je vlastně maďarsko-česká, jelikož za bubny cobyžto Catman už celá léta sedí ústečák, bicman a zpěvák Radek Šikl (viz též videa pod článkem). No maďarsko-české spojení, proč ne? Guláš máme rádi všichni, debrecínku taky, segedín, to je zelí zdravý jak sviňa, a kdo jezdíval k Balatonu, utratil chechtáky i za uherák a čabajku.
Závěrečná megahymna všech megahymen aneb I Was Made For Loving You (Baby) hřměla tmavým nádvořím a rozjasňovala mysl nás všech. A víte, co se dokonce po Brně teď povídá? Že prý kasematy budou přejmenovány na KISSematy, pokladna neboli KASA bude KISSA, hrad se v angličtině namísto CASTLE přejmenuje na KISSTLE a hlavní reklamní slogan bude znít: Hrad Špilberk? - Pojďme si tam hezky zKISSnout! ;-) A to forever.
Inu, hrad Špilberk, na němž jsme si tuhle báječnou noc užili, má jenom jednu malinkatou vadu, a to malinkatou doslova – má moc krátkou věžičku. No, žirafa to fakt není, a tak mi na závěr dovolte pro vyrovnání jeden „žirafí“ fór.
Víte, s kterou holkou je nejlepší deep throat? – No přece s žirafou.
Tedy, pokud nemáte moc krátkou věžičku…
Text + foto Dědek.
P.S.: Kurnik šopa, teď jsem se dozvěděl, že to prej nebyli praví KISS? Co??? To je nějaká prdel, ne? Prej revival??? No tak to nevím, to si du k tomu něco vygooglit…
SPECIAL BONUS:
ceskatelevize.cz/porady/cesky-bubenik-v-kopii-legendarni-kapely-kiss/
Komentáře