Fenomén jménem F: Fanziny

Jak tady tak po tom bytě chodím, tak jsem málem uklouzl na jednom plátku...a hele, von to byl fanzin! :-)

Byly to ozdoby doby - klenoty stvořené z obyčejných kamínků, kamenů, na kterých byl postaven metal. Skoro by se chtělo říct, že Ty jsi ta skála... ta báječná fanouškovská obec – a vůbec. Zavzpomínejme, kdož chceme, na dobu, která se již nikdy nevrátí: Na dobu fanzinů, na dobu psacích strojů, na dobu bez internetu, na dobu zákazů, na dobu zábav, na dobu demáčů, na dobu kazet, prostě na tu dobu. 

Definice fanzinu se dá stvořit těžko, leč pokusím se o ni: Fyzická, zpravidla černobílá, výjimečně i barevná, většinou strojem psaná tiskovina pojednávající o hudebních věcech rozličných, typicky metalových, šířená poštovním způsobem, placená poštovními složenkami či státními bankovkami do poštovních obálek statečně vloženými, působící radost nejednomu tvoru pozemskému. 

Z čehož se dá vyloudit pár symbolických znaků oné doby uplynulé, oné doby fanzinové: 

1. Nebylo dálkové spojení, nebyl internet, nebyli smartfouni, jenom pevný linky. Ale byla pošta (pevně věřím, že ještě někdo ví, co to je :-)

2. A právě díky poště se totiž fanziny šířily. Ač to zní dneska už neuvěřitelně, tak poštous’ poslal bankovku pajcku a měls’ předplacených až deset čísel (teda rozuměno jako fanzinů, aby nedošlo k omylu). Jednotlivá čísla pak samozřejmě chodila taky poštou. Aneb jak praví „básníci“: Včera večer „pošťourání“... 

3. Symbolem té doby byly tím pádem tzv. POST BOXY, aneb poštovní schránky, neboli speciálně zřízené adresy, na který všechny ty žádosti o všechno s muzikou související chodily. Chápejte, nešlo poslat mejl jak dneska - kdo nekoupil známku a neposlal obálku, ten jako by nebyl. 

4. Neexistoval počítač, ale existoval psací stroj. Takovej ten rachotící pekelnej klapkavej vynález Number One. Právě na něm se fanziny většinou psaly. Ti lepší měli po revoluci už počítač, zpravidla s programem T602, a ti ještě lepší už s něčím ještě lepším. 

5. A na závěr úplně to nejlepší - a sice že na podstatě věci se vůbec nic nezměnilo, protože ta muzika, ta muzika sama, zůstává pořád stejně hezká!!!

Z hlediska druhového nutno fanziny rozlišovat na ty kapelní a na ty obecné. A právě z hlediska druhového, těmito druhými se hodlám dále zabývat - ty totiž představovaly v podstatě takové tehdejší metalové noviny. 

Jasně, nejsme první, koho tohle napadlo. A budeme tím pádem postupně zveřejňovat i odkazy na jiné weby – čili budeme psát i o webzinech, které píší o fanzinech. O to to bude zajímavější, pestřejší a objektivnější.   

Děcka, pamatujete ještě ta jména? Beru to jenom z tý mý podlahy, a to doslova, panč mi to tady na koberci už léta leží. A na koberci proto, abych to měl po ruce: Metaliště, Darkness Actual, Poster, Fucker, Metal Grave, Chaotic Melody, Infolist, Rock Report, Metal Maniac, Metal Age, California Gold Pages, LEO, NEI Report (ne pardon, to už sem nepatří)... 

No takže je tady další seroš - kurnik šopa, nějak se s nimi na tom našem webu najednou roztrhl plnej pytlík (jo tak pytlík mám plnej furt – viz to LEO), což nám snad odpustíte. Však to děláme pro „námi milované Vás“. A bude to svištět jak deset tisíc svišťů, protože příští díl už bude hodně konkrétní, a sice fanzin METALIŠTĚ, jemuž se jak známo podařilo proniknout i do oficiálního měsíčníku Melodie! 

Z doby hodně vzdálené zdraví od metalového srdce Dědek.