DĚDKOVY (Z)PAMĚTI – DÍL 03: MŮJ BRÁCHA BOB A KRÁLOVSKÉ RÁDIO

Motto: „Someone still loves you!“

Po všech čertech, po všech možných čertech (viz předchozí díl tohoto cyklu) následuje ďábelsky dobrá muzika, kterou prověřil čas. A to i čas jménem spánek.

Nevím, jestli je tenhle článek víc o mém bráchovi Bobovi, anebo o slavné písni skupiny Queen Radio Ga Ga, ale každopádně tvoří součást mého rockového vývoje, takže do cyklu „Dědkovy (z)paměti“ jednoznačně patří.

Inu, slyšte příběh z dob pradávných či snad ještě dávnějších:

Za šesti sty šedesáti šesti horami a šesti sty šedesáti šesti řekami bylo a je jedno malé město Brno, a v něm žil a žije můj milovaný bratr Bob. A tento můj bratr Bob, dokud byl ještě mlád (což je už ale stovky a stovky let) miloval společenský vzruch, aneb jinými slovy pivo, kořalky, víno, ženy, zpěv.

A proto si coby študák poctivě vydělával na svoje noční útraty brigádami na poště jako doručovatel tisku. Sobotní brzký ranní výdělek totiž stačil na noční rejdění na diskotékách v Krokodýlu, resp. Rozmarýnu, a tak všelijak. Z ranního roznášení přišel domů někdy v devět, zalehl spánkem spravedlivých, a již v devět – ovšem pro změnu večer – rejdil s děvami a nápoji o sto šest, pardon o sto šest set šedesát šest.

Jistě, nehodlám zde popisovat Bobovy študácké noční rejdy (koneckonců, já jim u toho nezhasínal), já zde míním zmínit Bobova věru (ne)studentská rána, poněvadž ta stála za to – mimo jiné pro to, že mne zásadním způsobem rockově formovala.

Přesně jsem totiž věděl, kdy se bratr doma těžce probouzí - v okamžiku, kdy se během pokročilého dopoledne celým bytem z gramofonu rozezněla rocková hymna Radio Ga Ga, bylo nám všem ostatním členům rodiny jasné, že noc byla tentokrát opět dlouhá. Ano, tato píseň působila jako ten nejlepší zhruba pětiminutový budík, po němž ovšem následoval tzv. nám všem známý „dospánek“, tento již však zpravidla hodinový.

To ovšem už není až tak podstatné, důležité je, že jsem se někdy ve svých cca 10 letech tímto velmi věrohodným způsobem dozvídal o autenticitě fenoménu jménem rocková hudba, jemuž jsem posléze zůstal věrný až dodnes.

Díky, brácho, za Tvoje noční rejdy, díky královskému rádiu (málem jsem napsal královopolskému – těsně vedle :-), díky skupino Queen!

No a v tuto chvíli také díky Wikipedii, poněvadž…:        

Wikipedia – zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Radio_Ga_Ga

Radio Ga Ga je píseň skupiny Queen, jejímž autorem je bubeník skupiny Roger Taylor. Pochází z alba The Works, byla vydána také jako singl. Taylor začal psát píseň v Los Angeles, kde se uzavřel v pokoji s nástroji. Plánoval vydat vlastní album, ale když skupina píseň uslyšela, John Deacon vytvořil basovou linku a Freddie Mercury píseň přepracoval s nadějí, že se stane hitem.

No a hádej, můj milovanej bráško, jak to nakonec dopadlo? :-)

P.S. Já Vám to všem prozradím – Radio Ga ga se stalo hitem nejen v bráškově posteli.

Tady vzpomínkář Dědek.

P.P.S.: Jó, takhle nějak se prostě rockově rodil můj již dříve zrozený život. 

QUEEN: Radio Ga Ga