23.12. 2013 - Christmassacre Festival vol. 11 - Brno, Melodka

MATER ELEONORA’S BURNING AGAIN

aneb

TŘIADVACÁTÝ, TŘIADVACÁTÝ PROSINEC...

Report / Christmassacre Festival vol. 11: Mater Monstifera, Asgard, Hypnos / pondělí 23. prosince 2013 / Brno, Melodka

Slyšte příběh...

...slyšte příběh, kterak na brněnské Melodce své další dítě, Eleonoru, pokřtila družina tamní, Asgard zovaná, a pokřtila ji pivem stejnojmenným, však též Big Bossem a Dejanem.

Ano, již při vstupu do klubu, kdy se ještě vyplachovaly trubky, a tudíž jsem zatím trubku svou nemohl propláchnout já, bylo vidno plejádu tuzemských metalových ikon, příkladmo Igora Hubíka, Jiřího Big Bosse Valtera, Bronislava Bruno Kovaříka... a posléze třeba Míru Horejska, fotografa Petra Pospíšila anebo Pačessa, kterej takřka celou tuhlenctu Eleonoru „uvařil“, a taky nechal pro slavnostní příležitost křtu uvařit pivní speciál Asgard, dvanáctistupňové nefiltrované pivo (Pačessi, moje chuťové buňky říkaly, že bylo s podílem pšeničnýho sladu, nebo se pletu? Mňam!), báječně kalný to produkt, kalný jako tento svět, kalný jako black metal, kalný jako Asgááárd.

Neuvěřitelné, kolik má 6-členný orchestr MATER MONSTIFERA na Bandzone (bandzone.cz/matermonstifera) fanoušků – k datu psaní tohoto reportu jich bylo plných a kulatých 1156! Pokud by někdo namítal, že cifra 1156 přece není kulatá, tak mrkněte na tu koncovou šestku, ta je přece kulatá jak sviňa.

A když jsme u těch sviní, tak věřte věřte, diskutovaná skvadra pochází z Trhových Svin. A věřte i tomu, že hraje svinsky rychlej black metal, kerej Vám natrhne prdel. Ehm, popravdě řečeno, nenatrhla mi prdel, ale posadila mne na zadek – což by posléze nátrhu asi tak úplně dobře nešlo.

Ne, neposadila mne na zadek, zůstal jsem užasle stát nad chutí a energií oné přítomné brigády metalové práce, jež v již zmíněném magickém počtu 6, včetně sexy keyboardistky (hmm, kdo k této dívčině našel klíč, musí si žít jako na zámku!), předváděla po hudební stránce velmi důstojný prolog k následnému asgardímu aktu. Atmospheric Attack From South Bohemia? - Jo, panč Trhové Sviny fakt leží v jižních Čechách, prý na soutoku Svinenského a Farského potoka; mno, nevím, jestli zrovna na faře mají z tohodlenc černýho randálu radost, ha ha.

Pro mne osobně sympatická přítomnost českých textů, muzika vskutku s náladou, přitom dostatečně řízná, mnohdy rychlá, zkrátka celkově šlapavá – ač jsem seskupení slyšel poprvé v životě, byl jsem spokojen a píšu si do deníčku, že Kruh se uzavřel.

Psal jsem o soutoku potoků, tak teď si dáme pro změnu soutok řek:

„V soutoku řek zrozená třináctá v pořadí“.

V pořadí třináctá? No tak kdy jindy tenhle příběh vydat než právě v roce 2013!

A nebyl by to brněnský black metalový ASGARD (bandzone.cz/asgard), kdyby nám to naživo trošku nezpřeházel, takže jsme začali docela optimisticky, totiž Pitvou, a teprve posléze následoval křest, křest Eleonory.

Na pódium musel vylézt Big Boss (však taky prskal, že tam leze zadarmo) a pan Dejan Petkovič, v jehož studiu se placka „Eleonora: Odhalení jinotaje“ natáčela, Míra Horejsek VYTÁHL (...cédéčko), POSTŘÍKAL ho (pivem Asgard) a bylo UDĚLÁNO. Big Boss byl tradičně krásně sprostej jak (k)anál, takže ačkoli by to zrovna u něj možná nikdo nečekal, piče vzduchem jen lítaly (do prdele, Big Bossi, když už ses tam nahoru vyhrabal, takys mohl ten Pátej květen střihnout, nota bene když kucííí ho v rámci zvukové zkoušky preludovali), no a pak už se zas hrálo, hrálo všemi barvami, v kteréžto souvislosti si dovolím pochválit mimo jiné výborný, pekelně rytmizující světelný park.

Koncepčně jsem velice ocenil, že skladby z novinky (V okamžiku smrti, Život honory, a dokonale vyzněl zejména titulní majstrštyk Eleonora) se střídaly se staršími songy, a v prezentovaném vzorkovníku vlastně nechyběl zástupce žádné asgardí desky, resp. žádného jeho stěžejního historického projektu.

Takže se postupně hrál Prokletý sen z demosnímku Čachtická paní hraběnka Bathory (celý světe, v posledních letech z Alžběty docela poblázněný, kde jsi byl v v 1. polovině 90. let, kdy Míra Horejsek tenhle projekt už dávno stvořil?), šlapavé šlágry Probuzení a Vítejte krále z Kletby krále Stacha, klipovka V plamenech z EP Bezmocné nebe, a nechyběly samozřejmě ani ukázky z předchozího, rovněž velmi vydařeného kotoučku Zlověstné časy – například U cíle.

A jsme tedy u cíle? Solidně zaplněná Melodka úspěšnému vystoupení Asgardu právěm spontánně aplaudovala. Sukces slavilo i pivo Asgard, jehož výčep se sice rozbíhal trošku pozvolna, ale jakmile ho přítomné pivní huby včetně mé ochutnaly, viděl jsem ho pak kolem sebe prakticky všude; a nebylo divu, z hlediska mého chuťového chřtánu se jednalo o nejlepší mok, který byl tu noc na Melodce k mání. K mání? Hotová mana!

Kam havrani létají plakat? (Where The Rooks Fly To Cry?)

Ještě mám doma schovanou i přelepku MCD Halfway To Hell s info o Czech Tour 2010 Burning Again a datem 23. 12. Brno Melodka. Jak Bruno v závěru koncertu naznačil, před třemi lety to nevyšlo, tentokrát však, jak jinak než na den přesně ANO!

Jestliže největší mrtvou legendou tuzemského death metalu je Krabat(h)or (mimochodem, Bruno promine - kdo to ještě neví, tak u Underground Records ugr.webnode.cz nedávno vyšel unikátní digipack Krabator: Live Radovesnice II. 1989), pak největšími žijícími legendami tohoto žánru jsou bezpochyby jednak Tortharry a jednak kacířské komando HYPNOS (hypnos-cz.com).

Krabathor a Hypnos spojuje výjimečná, metalově nezdolná osobnost inteligentního Bronislava Bruna (Brüna) Kovaříka, ten jeho „úzkej“ ksicht s charakteristickými brejličkami zná snad každej fanda death metalu v týhle zkurwený zemi, a dokonce aj Honza Vedral :-))). A k němu se pak nejen vizuálně, ale i hudebně přidává třeba další výrazná postava českýho metalu, o něco „tlustší“ pan Igorr Hubík (chlapi, sorry, všechny jmenovat nemůžu).

Slogan Burning Again (volně přeloženo Kurwa zase pálíme!) byl před těmi třemi lety zvolen více než příznačně, a zmrtvýchvstání Hypnos dokumentovala jak závěrečná kompozice zmíněného MCD, tak název dobového turné; a dokumentovala jej i tahle pecka zahraná naživo v pondělí na Melodce.

Jenomže Hypnos už dávno nejsou kapelou jediné desky. Jejich kotoučkové konto je jistojistě bohatší než to moje finanční, a třebaže se rozhodně nepovažuji za znalce Hypnos - většina z Vás mne v tomto směru nepochybně předčí, a když napíšete do Komentářů svoje postřehy, budeme jenom rádi - tak cosi jsem pochytil, kupříkladu pecky Endorsed By Satan, Journey Into Doom anebo Nailed To The Golden Throne.

Propracovaný, dostatečně melodický death metal, s mysteriózní atmosférou, prostě náááářeeeez, z nějž má myslím radost i král zeměkoulího death metalu Chuck Schuldiner, jehož fláky z repráků zněly po dokončení živé produkce – mimochodem, pokud to nevíte, Chuck měl vstup zadara; hmm, ale Bruno vlastně taky. In B...runo We Trust. 

A propos, Golden Throne, zlatý trůn? Na ten myslím včera usedly všechny zúčastněné kapely...

Včera? Včera bylo krásné Dnes. A zítra? 

„Zítra, co zítra? Kdožpak ví? Zítra si lehneme do rakví!“

Tady Dědek.