20 kuriozit z dějin Kernu
To si takhle Dědek jednou v noci sedl k počítači, nakoupiv si předtím cca 20 škopků, a začal psát:
Že je skupina Kern mou životní láskou, to asi nemusím příliš zdůrazňovat. Ale aby nebyl úvod tohoto náročného článku příliš subjektivní, vypomůžu si odborníkem na slovo vzatým, hudebním publicistou Petrem Gratiasem, který v knize Decibely nad Brnem (nakladatelství JOTA s.r.o., Brno, 2015) napsal: „Kapela Kern v oblasti hard rocku a heavy metalu patří s odstupem času mezi to nejlepší, co v daném žánru v Brně a jeho okolí vzniklo.“
V kterém roce vlastně přesně vznikla skupina Kern? Na jaké bicí byl nahrán singl Blízko nás? Co je to za perličku na str. 112 knížky Petra Gratiase Decibely nad Brnem? Jaká kuriozita je na obalu CD Na Rosničce 1986? A které "nové" nahrávky vydal Kern, aniž by o tom věděl? - Tož poďme na to najlepší!
P.S.: Celý tento článek věnuji Albertovým červeným ponožkám!
1. Kdy vlastně vznikla skupina Kern
Jó, tak to by rádi věděli nejen fanoušci, nejen hudební redaktoři, ale asi i skupina samotná, přičemž v těchto úvahách nejsem veden čirými subjektivními pocity, alébrž objektivními fakty. Ono to totiž záleží mimo jiné na tom, od jakého personálního složení se založení bere, no posuďte sami.
Na stránkách www.kern-remember.cz/historie.htm najdete větu „Založení skupiny ve složení“ a rok 1981. DVD Klipologie naopak nese vizitku 25 ro(c)ků 1980 – 2005, a tedy deklarovaný rok založení 1980, protože rok prvního videoklipu Kernu to rozhodně být nemůže. Ovšem naopak CD Quadraginta, což znamená po latinsku „čtyřicítka“, vymezuje údobí lety 1978 – 2018. A tak si vyberte.
Mně z toho vychází jedno, a sice že skupina Kern nemá rok, ale údobí vzniku: 1978 – 1981(?). Což má ovšem svoje výhody, poněvadž zatímco „normální“ kapela může slavit kulaté výročí pouze jednou za 10 let, Kern se do tohoto rozmezí vejde několikrát... A pak nemá být „NaStojance“ nablito.
2. Strana 112 knížky Petra Gratiase Decibely nad Brnem
Počátkem 80. let minulého století působila v Brně řada skupin, a Kern tehdy ještě zdaleka nebyl prorokem, což dokazuje i str. 112 publikace Petra Gratiase Decibely nad Brnem (JOTA s.r.o., Brno, 2015), která se věnuje skupině Projekt Rock zpěváka Boba Šmída:
„Hudební přehrávky a následná „bitva o Brno“ s konkurenční skupinou Kern byla zahájena v r. 1982 na Stadióně, na tehdejší Leninově (nyní Kounicově) ulici, kde už v minulosti vystupovalo mnoho uznávaných skupin československé hudební scény, ale (na jaře 1973) třeba i maďarští Locomotiv GT. Projekt Rock v soutěži rockových kapel suverénně zvítězil v tomto „boji“ 580 hlasy proti 256 hlasům diváků nad skupinou Kern ve finále o vítěze tohoto „nemilosrdného“ klání.“
Teprve později se skupina Kern dostala i do televize a stala se spolu s Titanikem mediálním tvrdě rockovým králem města Brna.
3. CD Rarity 1981 – 83
No tak když kuriozity, tak logicky nemohou chybět R
arity, a sice CD Rarity 1981 – 83. Unikátní songy s Jardou Albertem Kronkem i bez, původní i převzaté, jak bylo pro ono období orchestru typické. Brácha liják, 1415, Jenom stárneme (UFO), převzatý maidenovky, Óda na radost, Žokej, včetně unikátní úvodky Blues... celkem 17 písní dokumentujících úplné, ale fakt úplné začátky kapely, představují poklad mé celkem rozsáhlé sbírky. Kdo je nemá, sice truchlit nemusí, ale kdo je má, ví, jak začínal Kern!
4. Unikum okolo první oficiální nahrávky
I v oficiálních historiích skupiny Kern, jež většinou začínají singlem Blízko nás/Oči, se poněkud pozapomíná na sampler Posloucháte Větrník...3, na němž vyšla úplně první oficiální nahrávka skupiny Kern. Na obalu deklarován rok 1987, a jak jsem ověřil přímo u původních členů, Větrník opravdu vyšel ještě před oním slavným singlem Blízko nás.
Což představuje docela slušný unikát, protože Zídka na Větrníku nebyla studiová, ale zkušebnová nahrávka. Kytarista Tony Vodička mi na to v rozhovoru v roce 2008 řekl tohle:
Zídka bláznů není pravá studiovka – natočili jsme to doslova na koleně v tehdejší komárovské zkušebně a píseň se natolik líbila, že se posléze objevila i na průřezu čs. hudby a je pěkné, že je o toto dílko zájem i po bezmála 20 letech.
(Ano, poprvé na CD totiž vyšla Zídka v rámci sampleru České rockové balady 70. a 80. let (Sony Music / Bonton s.r.o., 1999), tato kompilace měla posléze i svůj druhý díl v roce 2000, již bez Kernu.)
Skupina Kern tak vstoupila na pouť oficiální diskografie nikolivěk studiovou, ale zkušebnovou nahrávkou! A to ještě netušila, co ji čeká při prvním singlu.
Á propos, celý rozhovor s Tonym Vodičkou je k dispozici zde: https://www.metal-line.cz/articles/rozhovor-s-tonym-vodickou-922
5. Jaké bicí znějí na singlu Blízko nás?
Tož tohle mi asi nebudete věřit, panč já jsem tomu taky nevěřil: bicí na supraphonském singlu Blízko nás/Oči nejsou fyzické, rozuměno akustické, ale elektronické, lépe řečeno naprogramované!
Kapela přijela točit svoje první SP, stanula ve studiu, a ejhle – zjistila, že tam nejsou bicí nástroje! Posléze vyprchání prvních šoků převážilo rácio, bubeník Karlos Vodička sedl před monitor a svoje bicí party bez jakýchkoliv manýr prostě naprogramoval.
No nekulte na mne Oči, takhle vyšlo Blízko nás... :-)
6. Jak se fotil obal ...od narození
Docela slušná peripetie na pódiu legendárního sálu v MČ Brno-Tuřany. To malý nahatý děcko před těmi Marshally, to není sám Libor Machata (chachacha), ale jeden z jeho synů Jakub. Když ho tam Jindřiška Machatová v zimě vybalila, prej se rozvířil prach jak sviňa, děcko začalo řvát, že je mu zima (no jak jinak v zimě), a v jedný jediný vteřině, když neřvalo, se ho podařilo vyfotit. Mimochodem, ty Marshally, který byly tehdy vzácný, prej skupina sháněla „po celým Brně“, takže tam na tým obalu jsou mj. Marshally od Mr. Řehoře a tak dál a dál a dál. Holt Brno duní při sobě!
Tech. pozn.: LP ...od narození se prodalo cca 97 000 kusů. Já myslel, že 120 000, jak se mnohde píše, leč na jednom sedánku u Cethy mne Libor opravil, že ne, že totiž nedostali Zlatou desku, takže to muselo být pod sto. Ale i tak móc moc pěkný. Co by za to dneska kapely daly!
7. ...a ještě jednou obaly: Lovci žen - Křtily se jen obaly
Až mne nad tímto vlastním titulkem, který se jen hemží obaly, nemohlo napadnout nic jiného než Mládkovo Zobali vrabci, zobali...
Kuriózní situace provázela křest druhého LP kapely Lovci žen, jehož vydáním skončila spolupráce s firmou Supraphon. Nekřtily se totiž desky, křtily se pouze obaly!
V rozhovoru s editorem Jaromírem Tůmou pro Melodii 9/92 (tj. září roku 1992) se k tomu říká tohle:
„Lovci žen zdaleka totiž nevyšli tak, jak jsme si představovali. Firma chyběla na křtu desky, vlastně jsme ani nekřtili desky, ty ještě nebyly hotové, ale prázdné obaly. A kazety vyšly s velkým zpožděním.“
Ovšem v tomto článku o Supraphonu, a to mnohem pružnějším, ještě uslyšíme.
8. Příběhy skupiny Kern
Kapela Kern sice ještě nedisponuje svojí ucelenou knihou ( 4-stránkový profil je v publikaci Petra Gratiase Decibely nad Brnem), má však svoje unikátní příběhy, sepsané tehdejším dlouholetým kapelníkem Tonym Vodičkou.
A věřte mi, že nad žádnou hudební knihou jsem se tolik nenasmál jako nad těmito příběhy, vtipně sepsanými, avšak též faktograficky vypovídajícími o tehdejší historii souboru. Nedá se vybrat jeden nejlepší, nejlepší jsou prostě všechny.
Kdož chcete, máte možnost zde:
http://www.kern-remember.cz/pribehy.htm
Mno, tak tímto počinem jsem odboural cca 28 samostatných kuriozit (včetně Tygrova propadnutí pódiem anebo kultovního pozdravu „Ahoj, Ostravo!“), a můžu pokračovat vesele dál.
Takže kuriozita č. 34) :-):
9. Zpěvník kapely Kern
Jak už jsem naznačil – kapela sice nemá svou ucelenou knihu, zato má však zpěvník - zpěvník songů z let 1982 – 1995, který sestavil Tony Vodička. Byl sice vydán pouze v kroužkované vazbě, ale po hudební stránce vykazuje všechny potřebné znaky, tj. notový záznam, akordy a texty, kteréžto zpracování muselo dát solidní práci.
Kromě notorických skladeb zahrnuje i unikáty jako Avantýry sladké, Jenom stárneme (UFO), Nejlepší ženský, Ráno má punc, Stokrát za život, Všední známosti či Zapomeň.
Moc dobře si pamatuji, jak jsem jej před lety kupoval celé svojí rodině k Vánocům, a dodnes tento artefakt tvoří jeden z nejzajímavějších kousků mé hudební knihovny.
10. CD Na Rosničce 1986
Chronologicky sice jedna z prvotních nahrávek, ovšem vydaná až ve 21. století. Vydavatel Jirka Donné prý dostal tuto nahrávku přímo od Jardy Kronka, a v původní syrové, leč nádherné podobě ji vydal. Bohužel jsem v tom amfiteátru na Rosničce 1986, kde hrál snad týden okolo i Citron, nebyl, ale kamarád Pája mi referoval, že to stálo za to, o čemž koneckonců vypovídá i tahle nahrávka s Milošem Morávkem.
Unikátní je tak už samotný existující záznam, jednu perličku však ještě přidám:
V prvotním vydání se totiž na vnitřní straně obalu objevila chyba, jelikož tam byl Antonín Vodička jmenován dvakrát: jednou jako kytarista (guit), což bylo správně, a podruhé jako bubeník (drums), což už tak moc správně nebylo, he he. Teprve v dotisku se již korektně jako drummer objevil jeho bratr Karel.
Nicméně panu Jirkovi Donnému, který nedávno vydal obsáhlou publikaci o tuzemských kapelách, patří za tohle vydání veliký dík, neboť se jedná o naprosto raritní nahrávku, obsahující mj. skladby jako Teď hned (neplést prosím s pozdější Oživ tu tvář, kde se pěje tentýž slogan), Nádraží svět, Prázdný město, Den závodů anebo Nejlepší ženský, které Kern posléze oživil na CD Hrnu to k tobě (2016) i na Quadragintě (2018).
11. Hodinový videofilm o Kernu (Galanta 1989)
Málokteré tuzemské skvadře se podaří natočit videozáznam celé desky.
Kernu se tohle zadařilo, a to díky úspěchům v bratislavském Triangelu. Po Blízko nás a Explozi získal Zlatý Triangel za tři vítězství i song A zítra zase, pocházející z alba ...od narození, právě které se dočkalo této kompletní video pocty.
Cca hodinový záznam pořízený na playback byl opakovaně vysílán v Čs. televizi, vyšel na videokazetě (VHS) a zhruba polovinu z něj najdete i na pozdějším DVD Klipologie (2005).
12. Pseudonymy
Asi neprozradím nic nového, když to staré všichni vědí. Jména Pavel Bauer a Peter Tomčány musela na albu ...od narození logicky zapůsobit jako střela, když je do té doby nikdo neznal.
Jak už dnes všichni vědí, byly to pseudonymy skladatelů Františka Janečka a Zdeňka Bartáka ml. Složili úžasné věci na album ...od narození a já jim za to děkuji. Koneckonců, nebudu zastírat, že poslouchám i Michala Davida a další jedince z týhle hudební stáje. Prostě se mi to líbí (Nonstop, Pár přátel stačí mít anebo převzatá Třetí galaxie, která zazněla spolu s Tublou i ve slavném hororu Hostel), a na žánr kadím.
Mimochodem, rukama producenta Franty Janečka prošla třeba i moje milovaná Jana Kratochvílová, kterou za pár let komunisti nepustili zpátky domů...
Report z vystoupení Michala Davida a Albandu ve Velké Bíteši:
13. Covery sebe sama
A je to tady – aneb kterak Kern vykrádal sama sebe!
Existují totiž hudební motivy, jež skupina ze skladeb dřívějších použila do těch pozdějších. Ale samozřejmě vědomě, ne že by si nepamatovala, co složila, he he.
Refrénový motiv z hard rockového songu Avantýry, který najdeme jak na CD Na Rosničce 1986 (live), tak na CD Demo 1984-85, byl použit na druhém LP Lovci žen v glamrockové písni Kdo zaváhá, nelíbá („Hrála hudba hrála, až se chvěla zem“)...
Druhým příkladem může být motiv ze skladby To platím já (třetí album Ztráty & Nářezy, Tommü Records, 1993), který byl v roce 2000 použit v křišťálově rockové kompozici Všechno pro lásku (CD Síla zvyku, RODOWI-CZ, s.r.o., 2001).
14. Textové přelety (anebo přemety?)
Ačkoliv by se zdálo, že skupina Kern nemohla tématikou svých textů vládnoucí komunisty znervózňovat, přeci jen se občas něco našlo, proč kapela musela obsah svých výpovědí upravovat.
Nejznámějším příkladem jsou Fernetový oči, který prostě musely na supraphonským singlu vyjít pouze jako Oči, protože mládež přece tolik fernet nechlastá.
Co se týče A strany zmíněného singlu, totiž Blízko nás, tam zase došlo ke změně z likéru na parfém. No, já za sebe osobně mohu říct, že pokud má některá dáma příliš silný parfém, spraví to jedině ještě silnější likér.
Ještě předtím komunisti usekli nejenom název Zídka bláznů (zkráceně Zídka), ale i závěrečnou lyrickou pasáž na LP Posloucháte Větrník...3. Holt bláznům nesměl být vzdáván výslovný hold, protože ve spokojeném socialistickém Československu je přece každý šťastný a zdravý.
Další ukázkou jest skladba V sobotu ne, kde se před revolucí natočil text „K ránu hořím“, i když tam správně mělo být „K ránu honím“, což se také dnes zpívá. Inu, kdo k ránu nehoní, že?
15. Kernovské instrumentálky
To je ovšem téma! Soubor Kern byl totiž vždycky typický zejména svým zpěvem, a sice zpěvem Jaroslava Alberta Kronka. Na rozdíl od většiny ostatních i světových metalových pěvců byl totiž specifický tím, že nebyl tenor, ale baryton. A právě pro tuto výraznost nemělo nikdy moc smysl, aby skupina skládala instrumentální věci, poněvadž jestli kdokoli Kern podle něčeho poznal, bylo to právě podle zpěvu Albertova.
I přesto se však instrumentálně zadařilo: oficiálně vydaná Když nahoře (Ztráty & Nářezy, Tommü Records, 1993) je natolik závěrečná, že si ji chci nechat zahrát na pohřbu (po skladbách Jsme lidé a od Kreysonu Svědomí), ale máme zde i další kousek: Óda na radost, kterou Tony Vodička bravurně vystřihl ve šlapanickém parku, jest zachycena na již zmíněném kotoučku Kern Rarity 1981 – 83.
16. Jožin zovaný Kern
Jeden z nejúžasnějších koncertů Kernu jsem zažil v roce 2005 v Blažovicích u Brna: Kern + Ivan Mládek. Na to se prostě nedá zapomenout. Ještě že jsem to kdysi sepsal, panč dneska bych si to už nepamatoval.
Všechno podstatné je tady, byť bohužel bez fotek:
https://www.metal-line.cz/articles/16-07-2005-banjo-band-ivana-mladka-kern-blazovice-u-brna-910
17. Jedna z mýlek v dějinách Kernu: Zídka bláznů
Balada Zídka bláznů je podle mého názoru nekrásnější píseň skupiny Kern, a kdyby ji nesložil Tony Vodička, ale třeba Brian May nebo Roger Waters, byla by to píseň celého světa.
Ale možná právě proto, že pochází z krásného malého brněnského regionu, pojí se s ní jedna obrovská mýlka, která zazněla i na koncertě Kernu k 40. výročí v Sonu (2018).
Předobrazem pro tuto majestátní kompozici nebyla brněnská černovická protialkoholní léčebna, ten majestátně zářící psychiatrický ústav, třebaže by se to logicky nabízelo, ale úplně jiný „zámeček“ – cit. z rozhovoru s Jaroslavem Albertem Kronkem na webu Metal-line v roce 2011:
Mne osobně by moc zajímalo, co bylo Tvou inspirací pro text k nádherné baladě Zídka bláznů, podle mého názoru jedné z nejkrásnějších písní, jakou kdy Kern hrál. Prozradíš mi to?
Námětem pro text byl střelický “Zámeček“ a zahrada s jeptiškami. Pro mě velmi tajemné místo. Příběh, trochu fantaskní, se postupně rodil nad svahilštinou z kazeťáku Panasonic. Tak jsem dřív tvořil. Ve zkušebně se první nástřel natočil na magneťák, kterej jsem pak doma přikrýval polštářem a tak jsem slyšel vzdáleně česká slova, která mě múzovala k hlavě a patě textu písně.
18. Aféra KERN + LORETTA
Tato aféra fakt stála za to, však můj milovaný Slávek Karásek se kvůli ní málem vyboural. Stejná hudba s různým textem. Mirek Horňák totiž kdysi spolupracoval se zpěvákem Pavlem Vackem v rámci projektu PAMIR (rozuměno PAvel –MIRa, a hudba k téhle písničce se dějinnou cestou dostala nejdříve ke Kernu, kde byl Pavel Vacek zpěvákem (Tvá síť na CD Hrnu to k tobě byla nazpívána již Michalem Konečným), jenomže i k babské Lorettě, jež tuhle Horňákovu bombu otextovala jako Svítání (i když by se to mělo jmenovat spíš Harém).
Došlo tak k naprosto unikátní situaci, kdy tentýž hudební motiv byl opatřen dvěma různými texty a pod nimi vyšel na dvou různých CD. Prostě kurwa do sardele, tu „stejnou“ písničku si můžete poslechnout jak na CD Kernu, tak na Lorettě.
19. Největší světový unikát všech dob: HUDEBNÍ ŽENA
A teď nemám na mysli píseň Žena bývalého zpěváka Kernu Jardy Alberta Kronka, která se bohužel shodou okolností zatím nedostala na žádnou ofiko nahrávku, ale mám na mysli situaci, kdy se poprvé v historii stala členem (vlastně členkou) skupiny Kern žena.
Bytostně rajské děvče s občanským jménem Iva Pospíšilová (kdo by se do ni nezamiloval? :-) nahradilo odchodšího basáka Romana Kupčíka, a nedávno porodilo děvčátko, které jako by mamince svou krásou z oka vypadlo (ahoj, Eliško!). To už ale přecházím z oblasti hudby do oblasti porodnictví, což je ovšem také heavy (rozuměno těžká) záležitost...
Bývalý člen Kernu Karlos Vodička se o Ivě Pospíšilové vyjadřoval vždy nadmíru pochvalně. Iva s Kernem nahrála výroční CD Quadraginta, což je také svým způsobem paradox, neboť točila čtyřicítku, ač sama čtyřicítku nemá, ha ha.
A víte, co je další zajímavostí? Že zatímco do Kernu nastoupila žena jménem Pospíšilová, tak do další brněnské metalové kapely, PULS, žena jménem Pospíchalová. A je to.
20. Které "nové" nahrávky vydal Kern, aniž by o tom věděl?
No a tohle je už tuplem unikát, a pokud říkám tuplem, myslím to doslova, neboť ony nahrávky jsou fakt dvojí.
Zatímco Kern po odchodu Karlose Vodičky z hlediska nahrávek stagnuje, a já osobně se obávám, že žádnou další skladbu již nikdy nevytvoří, i přesto došlo k vydání písní, na něž někteří členové skupiny Kern zapomněli. A upřímně přiznávám, že já jsem o nich také vůbec nevěděl. Píše se rok 2018...
Jedná se o anglickou verzi debutového alba ...od narození (Age Of Children). Zatímco LP Women Hunters všichni znají, zde jde o naprostý unikát vydaný Supraphonem po mnoha letech a pouze v digitální verzi, navíc k legální dispozici za docela směšný peníz.
A ta další „nová“ nahrávka je digitální kompilace Singly 1987 – 1991, na níž najdete i shora zmíněnou Zídku, celým necenzurovaným názvem Zídku bláznů.
Zde je odkaz na zmíněné album, včetně dalších nahrávek: https://www.supraphonline.cz/umelec/439049-kern
No a to je moji milí přátelé všechno.
V péru, nebo v hlavě (to se vlastně podle žen vylučuje) sice zbývá spousta dalších kuriozit, jenomže to bych musel napsat další díl, a s ohledem na předchozí Arakain to asi nebude dříve než za 10 let.
Mějte se fajn, tady Dědek.
Komentáře