04.03. 2016 - Dark Drop, Stejšn - Brno, klub Rosnička

TENKRÁT...NA ROSNIČCE

aneb

TO BYL ZAS DEN!

Report / Dark Drop, Stejšn / pátek  4. března 2016, po 20. hodině / Brno-Žabovřesky, otvírák klubu Rosnička, ul. Jana Nečase (naproti slavné vile Dušana Jurkoviče)

Rosnička. Atletický stadion i hospoda v pitoreskním objetí tajemného Wilsonova lesa.  

Místo startu kultovní brněnské pětadvacítky, kterou běhal můj brácha (já ne, chraň Bůh!), a taky báječná útulna hospůdka, proslulá v 90. letech minulého století svou příznačně růžovou tvarůžkovou kundou (aby nedošlo k omylu, jednalo se o famózní pomazánku), zapíjenou tehdy čepovaným Litovelem, na jehož někdejší reklamu „Přišel – viděl – Litovel“ kolovaly mezi lidem slavné parafráze „Přišel – viděl – litoval.“ Jó, to bylo tenkrát.

Naproti slavné vile světově proslulého architekta Dušana Jurkoviče, v níž bydlela moje spolužačka z gymnázia, je dnes pod hospodou, místo vinárny, nový hudební klub Rosnička, jehož páteční otvírák obstaraly bandy zovoucí se Dark Drop a Stejšn.  Na ruce modrý razítko klubu, v hlavě slušný razítko z těch všech škopků, a začínám vzpomínat, co se vlastně včera vůbec dělo.  

DARK DROP byl pro mne sice neznámej, ale dobrej název. Žádná úsporná dvojšlapka, ale poctivý dva kopáky, a poctivej klasickej melodickej heavy metal s českými texty, jó tak tohleto fakt můžu. Z basáka se vyklubal spolumajitel místní Rosničky a z bubeníka majitel M13-ky, pan Martin Kopuletý.

A když k tomu připočtu tu plejádu kultuře se věnujících osobností, které si rosničkový otvírák nenechaly ujít, tak se hnedle ocitneme takřka na TýTý: nestor a osobnost brněnské rockové scény Libor Machata s manželi Hlaváčkovými, slavnej fotograf mj. z dávnýho Brněnskýho Večerníku (prodavačka teprve přijde) Franta Kressa, známý pořadatel někdejších renomovaných Falcons Festů a spoluorganizátor obnovenejch kuřimskejch rockfestů Jiří Sklenda Sklenář, sem tam nějaký proslulý nejmenovaný black metalista a tak dál a tak dál. A na koho jsem zapomněl, ať se semka napíše sám.  ;-)

Dark Drop to rozpálili skladbami Král a Alchymie, s příznačnými atributy old school heavy metalu jako z dob natáčení Jandovy Rockmapy. Této době odpovídalo i krásné logo, zvěčněné na obou šlapácích, obsahující ilustrační iniciály DD a symbolickou temnou kapku, tj. v angličtině dark drop.  

A další muzikální kapky padaly éterem Rosničky a bylo nám fajn. Zaměření kapely na aktuálně velmi potřebnou národní hrdost, čerpající mimo jiné z dávné historie, je patrné již z názvů některých songů jako Český lev anebo Mistr Jan Hus (1415).

Ehm, docela legrace byla, když skupina „křikla“ název své další skladby. Rozuměl jsem totiž, že se jmenuje Nakopali psa, a tudíž jsem se oprávněně domníval, že se jedná o velmi soudobý text zaobírající se muslimskou tématikou, in concreto jejich známou záští k psímu plemenu. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem chytře koukl na zpěvákovo „čtecí zařízení“ a zjistil, že správný název je nikoliv Nakopali psa, ale Apokalypsa. ;-) No, i když - téma vlastně možná úplně stejné, že?

Nějaký občasný cover – s českým textem - občerstvil celkovou produkci, takže třeba „Zimmermanův“ Tlukot na nebeskou bránu sklidil samozřejmě velký úspěch; stejně tak nezklamala inspirační píseň John.

Kapela hrála tak solidně, poctivě a dobře, že přídavky zkrátka nemohly chybět. Takže fanoušku Vstaň, a fandi, protože tento soubor si to opravdu zaslouží. Nemá za cíl posouvat hranice hudby zbytečně někam dál, postačují mu vytýčená teritoria, leč to je právě moc dobře. Ta vytýčená pole totiž dokáže obdělávat sice nijak komplikovaně, ale setsakramentsky dobře, a já osobně se domnívám, že brzy bude sklízet ještě mnohem kvalitnější úrodu!  

A valíme stále vpřed.

Dnes v neděli, kdy dopisuji tento report, běží v televizi mimo jiné pořad Serval, skokan savany. Tak přemýšlím, kdy je Savana divočejší: jestli na věru vydařených koncertech, anebo kdykoliv když ze sebe všechno serval a skočil. ;-) Mno, tohle bude asi drahý, neboť slavný Savana Savanovič mi to nedá zadarmo, ale pojďme k věci, totiž k brněnskému STEJŠNu.

Ten se za poslední dobu výrazně personálně obměnil, Urbánek stihl během poměrně krátké doby „kopnout do prdele“ jak obtloustlýho a sprostýho bubeníka Krejču, tak nádhernou titěrnou, démonickou bytost Peťku Veselou, aby ji nahradil „škaredým a starým“ Frantou Šírem a v bicích aby nadělal paseku, pardon, Paseku jménem Zdeněk. Mimochodem, víte, že tenhle maník má dobrou rytmickou školu z vojenské posádkové hudby? Levá, dva, levá, dva - sic!

Kdo s Luďkem zůstává, je basující Mirek Dušín alias Dušan Charlie Svoboda; ono není divu, nikdo jinej by to s tím Urbánkem fakt asi nevydržel. A tak s ním Dušan drží basu a hraje písničky jako třeba klipovej šlágr Prodavačka večerníků (viz video s nejkrásnější babou na světě, ex-basákem Mírou Tomšíkem), cover od Free All Right Now s českým textem Klobouk anebo To byl zas den!

No to teda byl zas den. Po pravé stranici se na mne smály oslavné obložené chlebíčky, ale radši jsem si nedal, anžto jsem si nebyl zcela jist, jestli jsou i pro mne. Naštěstí Stejšn nás všechny vydatně obkládal svými šťavnatými chlebíčky hudebními, a tak jsme nijak kulturně nehladověli. Naopak, věřte mi  – cpali jsme se jedním kouskem za druhým, a jak!  

Buď aspoň chvíli škaredá je moc chytrý slogan směrem k nádherným babám, kterých bylo na tomhle otvíráku  klubu spousta. Bože můj, ta ženská krása mne jednou sežere! A pak prej že z žebra, blbost! ;-)  Hmm, je fakt, že když babě lezou žebra, není to úplně ono. Jak praví klasik – ženská může být „kost“, může být „kůža“, ale nesmí být „kost a kůža“. I když, zase na druhou stranu, pak je teda aspoň škaredá a máte chvíli klid. Vlastně podobné téma, jaké kdysi zpracoval Filip Topol z Psích vojáků (R.I.P., chlape) v pecce Marylin Monroe.

Šou to byla v páteční Rosničce náramná. Lidiček dostatek, skvěle ošetřený Starobrno Medium i Drak (děcka, neuvěříte, jedenáctka v hudebním klubu za 25 kachlí!), zvuk na tu akustiku velice slušnej, klubíček nevelký, leč útulný, atmosféra v duši obrovská. A když jsem psal shora o tom, že jsem na Rosničku chodil už „tenkrát“, tak symptomatické jistě bylo, že na koncertě čepovala pivo moc příjemná servírka, která kdysi čepovala škopíčky v hospůdce Tenkrát na Západě, odkud jsem na dnešní akci vyrazil. Jó, holt, tenkrát, tenkrát i dnes, a všem, kdo se o tu novou Rosničku zasloužili, patří nezměrný dík.  

A tož mne napadá, že za ten předchozí fórek s tím servalem ze savany nebudu platit vůbec nic. Jak totiž říkáme my právníci, nastane tzv. compensatio necessaria, totiž že to se Savanou povinně zkompenzuju za tu jeho přidrzlou hlášku z pódia o nejhodnějším brněnským kritikovi Dědkovi. A pak že byl v kapele sprosťák jenom Krejča! - No co mám víc povídat, to víš, žes mi Ty „best-barde“ jeden udělal radost! ;-)

A právě pro touhle radost a čurinu, samozřejmě okrem dynamické živé muziky, se na Stejšn chodí. A bude se chodit a já budu chodit a budu a budu a budu, protože jak pravil kdysi jeden pán - slavný tak asi jako Luděk Savana Urbánek:

Nad radost nic v světě nění, budiž zdráva, rááádosti, vstupujeme opojeni ve tvé něžné království. Tvoje kouzlo spojíííí-i s klidem, to co~o kletba rozetla, bratry budou všichni lidé, kde tvé něžné křídlo vlááááááááááááááááááááááááááááááá!  

Tady Dědek.